V Česku jsou stále populárnější takzvané mikrobyty s rozlohou pod 30 metrů čtverečních. Pro lidi ve velkých městech jsou často jediným bydlením, které si mohou dovolit. A to i přesto, že i za ně dají klidně několik milionů.
Mikrobyty se prodávají třeba v řadovkách na pražském Proseku. „Tady se všechno vejde. Máme tady sprchový kout, toaletu a tady vlastně hlavní pokoj, kde nám v současné chvíli ještě chybí kuchyňská linka. Takový malý prostor, aby se tady dalo krásně žít,“ popisuje realitní makléř RE/MAX Partner Jiří Chudoba.
Mikrobyty – mezi 16 až 30 metry čtverečními – nejsou určené pro několikačlenné rodiny, ale slouží jako startovací nebo bydlení pro jednotlivce.
Třeba byt o rozloze 17 metrů čtverečních se nabízí za 3,5 milionu korun. Jeden metr čtvereční tak vychází na něco přes 200 tisíc korun. Mikrobyty existují i na pražském Barrandově. Některé jsou velice efektivně vyřešené, včetně stahovací postele.
„Určitě je to trend ve velkých městech, protože to je dostupnější bydlení pro lidi. A dokonce i developeři už s tím začínají počítat, takže plánují v nových stavbách i spoustu těch mikroapartmánů,“ pokračuje Chudoba.
„V poslední době vidíme tak vysoký nárůst cen nemovitostí, že opravdu ti běžní lidé na ně nejsou schopni jinak dosáhnout, proto volí tyhle malé nemovitosti,“ míní Hana Kontriš, manažerka Sreality.cz.
Se zájmem o mikrobyty roste ale i jejich cena. Meziročně celorepublikově zdražily o 18 %. Byty o velikosti 101 až 150 metrů čtverečních zdražily o 12 %.
„Pokud postavíme na místě jednoho bytu dva mikrobyty, tak minimálně o jednoho zákazníka odejmeme z toho trhu s takzvaně normálními byty. Takže naopak mikrobyty pomáhají snižovat ten tlak na zdražování bytů těch normálních,“ nastiňuje ekonom Petr Bartoň.
„Mikrobyty možná trochu pomůžou v bytové krizi. Ale víme, že to, co hlavně pomůže, je zrychlení stavebního řízení,“ dodává Chudoba.
Mikrobyty jsou celosvětovou záležitostí. Největší popularitu mají ve velkých a extrémně hustě osídlených metropolích, především pak v Hongkongu nebo Japonsku. V Tokiu jdou na odbyt dokonce byty o velikosti pod deset metrů čtverečních.
Oblíbené je také sdílené bydlení. V Česku je rozšířené hlavně mezi studenty, v Evropě sdílí byt téměř polovina lidí v nájmu ve věku mezi 18 a 34 lety. Ve Španělsku se dokonce v bytech prodávají jednotlivé místnosti.
Radek studuje druhým rokem zemědělskou univerzitu a ve třípokojovém bytě v centru Prahy bydlí se třemi kamarády. „Díky tomu, že jsme tady čtyři, tak si můžeme dovolit takovýto byt. Jinak sám bych si to nemohl dovolit vůbec,“ popisuje. Podle celoevropského průzkumu přibližně 48 % Evropanů ve věku 18 až 34 let, kteří bydlí v nájmu, sdílí byt.
„Mladý lidi, který většinou studujou, mají nějakou brigádu a hledají bydlení, tak je to pro ně hodně nedostupné. Je to drahé, většinou je to malé nebo jsou byty před rekonstrukcí, v hrozném stavu a není moc z čeho vybírat,“ říkají lidé v anketě TV Nova. „Těžko něco najít. A dost s tím bojuju, abych našel něco dostupného, a ty nájmy jsou vysoké,“ nastiňuje další z oslovených.
V podílu částky vydané za nájem z průměrné mzdy obsadilo české hlavní město mezi evropskými metropolemi deváté místo. „Můžeme vnímat, že čím dál tím více bydlí v menších bytech. Neřekl bych, že se nicméně jedná o dlouhodobou preferenci, spíše se jedná o nějakou pragmatickou reakci na současný trh,“ myslí si makléř Jakub Kaláb.
Například ve Španělsku už se prodávají samostatné místnosti ve sdílených bytech a ve Velké Británii si hypotéky berou skupiny přátel.
„Upřímně doufám, že tímhle směrem nepůjdeme. Že budeme brát další dluhy, které zahrnují větší množství lidí, tak to v podstatě znamená, že ten problém zůstal zachován a my ho jenom řešíme čím dál absurdnějšími finančními způsoby,“ doplňuje Vít Hradil, hlavní ekonom INVESTIKY. V Česku v současnosti právní úprava ani neumožňuje koupit samostatný pokoj v bytové jednotce.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz