Virus ptačí chřipky se stále šíří. Majitelé chovů se obávají epidemie

Filip Pultar

18. 3. 2026, 21:30

Sedm velkochovů a nejméně šestnáct soukromých malochovatelů už letos postihla epidemie ptačí chřipky. Vše začalo před měsícem na Královéhradecku. Vysoce nakažlivý virus se ale stále šíří dál.

Od začátku roku veterinární správa zjistila výskyt ptačí chřipky na 32 místech u volně žijících ptáků. Dalších 16 ohnisek je u malochovů, s ptačí chřipkou se ale potýká i pražská zoo. Největší paseku ale působí na Královéhradecku a nově i ve středních Čechách.

Od 11. února tam ničí už sedm velkochovů a v kafilérii skončilo na 300 tisíc slepic a kachen. I virus ptačí chřipky mutuje. Poslední roky tu řádí mnohem agresivnější subtyp H5N1. „Dnes slepice normálně žerou, produkují vajíčka, ale mají krvavé hlavy a padají nohama nahoru. Tehdy ty slepice tři dny dřepěly a čekaly na trýznivou smrt,“ líčil realitu ředitel Vejce Kosičky Jan Pozdílek.

Ohniska ptačí chřipky 2026, subtyp H5N1 | Zdroj: TV Nova

​Státní veterinární ústav se snaží zjistit zejména to, jak virus vznikl a proč právě na východě Čech prorazil i do velkochovů. „Tím sekvenováním zjišťujeme genetickou informaci jednotlivých kmenů, a když je srovnáme mezi sebou, tak můžeme zjistit, jak nákaza cirkuluje mezi komerčními chovy,“ vysvětlil Alexander Nagy ze Státního veterinárního ústavu.

Související obsah

01:27

Ptačí chřipka se raketově šíří. Ve středních Čechách vybijí přes 11 tisíc kachen

16. 3. 2026 Jakub Černý J. ČERNÝ

​„Udělali jsme všechno možné. Myli jsme okolí hal tlakovou vodou, což se běžně nedělá, okolí hal jsme uzavřeli, byli jsme taková země duchů, i tak se ta nákaza dostala do hal, pravděpodobně vzduchem zezadu,“ postěžoval si Pozdílek.

„U těch malochovů je důležité mít například krmivo a vodu uvnitř nebo alespoň pod střechou, aby to nemohl trus volně žijících ptáků kontaminovat,“ poradil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Naprosto výjimečně, například při nákaze v pražské zoo, mohou veterináři provést takzvanou nouzovou vakcinaci. Ta zvířatům život zachrání, pro velkochovy je to ale příliš drahé. V Asii už je známých několik případů přenosu viru z živé drůbeže na člověka. V Evropě se to však nikdy nestalo, přesto je namístě opatrnost. „Když najdete například mrtvou labuť, nemanipulujte s ní, nesahejte na ni a nahlaste to na veterinární správu,“ radil ředitel Krajské veterinární správy v Hradci Králové Aleš Hantsch. Přenos z masa nebo vajec na člověka je podle odborníků vyloučený.