Operace pomocí robotů. Pacienta to míň bolí a rychleji se uzdraví, popisuje chirurg

TN Live

19. 3. 2026, 13:06

Nové technologie a postupy v chirurgii i to, jaké to přináší výhody pro pacienty. Tato a další témata probrala v pořadu Vizita moderátorka Michaela Indráková s přednostou kliniky chirurgie Pardubické nemocnice Lukáš Sákra.

Sákra se chirurgii věnuje asi 30 let. Když začínal, tak dle jeho slov technika představovala jenom ruce, pár nástrojů a chirurgické šití. „Dneska máme robotické systémy za 2 až 3 miliony eur (asi 50 až 75 milionů korun, pozn. red.), které umožňují naprosto jiný přístup a pohled. Změna je v tom, že technika, technologie a v podstatě umělá inteligence nám umožňují provádět operace, které jsme před 20 lety nebyli schopni provést,“ vysvětlil.

Robotický systém je v oblasti medicíny zhruba deset let, původně byl vyvinutý pro dálkové operování třeba ve válečných konfliktech.

„Chirurg měl být úplně někde jinde než pacient. Do pacientovy břišní nebo hrudní dutiny se zavedou speciální porty, nástroje, a ten robot není nic jiného než systém, který pohybuje těmi nástroji na základě příkazu, který mu dává chirurg, který by mohl sedět někde jinde, dejme tomu úplně na jiném kontinentu. Problém v současné době je to, že ten datový přenos se zpožďuje,“ přiblížil Sákra.

Obyčejně tak lékař, který obsluhuje robotický systém, sedí přímo v rohu operačního sálu, s robotem je spojený optickým kabelem. „Umožňuje mu to naprosto perfektní přesnost, zvětšení, detailní pohled, exaktní preparování, exaktní operování. Je to výhoda jak pro pacienta, tak pro toho chirurga,“ řekl Sákra.

Související obsah

28:53

Šance na život díky AI. V českých nemocnicích pomáhá s diagnostikou, popsal expert

23. 2. 2026 TN Live T. LIVE

​Lékař obsluhuje robota pomocí joysticků. Konzole, u které sedí, má 3D obrazovku. Lékaři to tak dává téměř pocit, jako by měl hlavu přímo v pacientovi. U pacienta je ještě asistent a instrumentační sestra.

A jaké jsou výhody pro pacienta? Pokud by se například nádor na tlustém střevě operoval klasickou metodou, podle Sákry by to pro pacienta znamenalo tři až čtyři dny na jednotce intenzivní péče, domů půjde po deseti dnech a do práce, pokud to umožní nádor a nebude absolvovat chemoterapii, tak asi po šesti až osmi týdnech.

„V případě, že operaci provedeme roboticky, tak na jednotce intenzivní péče nebude vůbec nebo maximálně jeden den. Domů může jít za čtyři až pět dní, a kdyby chtěl, tak do práce se může dostat podstatně dřív. To znamená, že pooperační průběh a stonání je pro pacienta jednodušší, rychlejší a příznivější,“ srovnal Sákra.

Hlavní důvod je, že při klasické operaci má řez na těle asi 20 až 30 centimetrů, lékaři s robotem stačí 48 milimetrů. Snižuje je tedy rozsah operování a úroveň bolesti pro pacienta.

Operace je ale velmi nákladná, pojišťovny tak zatím hradí pouze operace nádorů a zhoubných onemocnění, tam už to ale podle Sákry začíná být standardem.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.