Soudy přihlíží na zdraví obžalovaných. Pro pozůstalé je to trauma, tvrdí experti

Michaela Klárová

15. 4. 2026, 19:06

Soud odkládá rozhodnutí o vině a trestu kvůli zdravotní situaci obžalovaného v případech, kdy jeho fyzický nebo psychický stav znemožňuje účastnit se řízení a následně nastoupit do vězení. Jenže mnoho obětí a pozůstalých potřebuje slyšet, kdo je viník a jaký je trest. Podle psychologů je to klíč k tomu, jak se s traumatem vyrovnat.

Soudní spravedlnost má být rychlá a jistá. K tomu ale patří soudní rozsudek a stanovení viníka. „Přišla jsem o dceru, soud se táhne už dva roky. Neumíte si představit, jak je to traumatizující. Vím, že mi ji žádný rozsudek nemůže vrátit, ale bez toho mám pocit, že nebudu mít nikdy klid,“ říká Anna T., matka oběti nehody.

Pojmenování viníka a určení trestu přináší podle psychologů oběti i příbuzným pocit, že spravedlnosti bylo učiněno zadost.

Bez toho se podle psychologů s hlubokým traumatem prý vyrovná jen málokdo. „My v sobě máme všichni pocit pro spravedlnost a ten se zřejmě odvíjí od nějaké potřeby. Aby lidstvo přežilo, musí žít podle nějakých pravidel,“ vysvětluje psycholog a soudní znalec Karel Humhal.

Související obsah

04:10

Lidé mají při vyhledání odborné pomoci pořád pocit selhání, popisuje psycholožka

19. 1. 2026 TN Live T. LIVE

​Jenže pravidla jako by se někdy ztrácela ve tmě. Lidé mnohdy na rozhodnutí soudů čekají roky a jejich trauma se tím prohlubuje.

„Většina rozhodnutí soudů prvního stupně je následně podrobena přezkumu a odvolací soud může rozhodnout například o tom, že to změní nebo ruší. V takovém případě se řízení protahuje, vrací se,“ tvrdí advokátka Silvia Zámorská.

„Bolest pozůstalých sama o sobě samozřejmě nezmizí, ale to, co může nějakým způsobem otupit nebo do nějaké míry zpracovat, tak je ten pocit nespravedlnosti, který je pro ty pozůstalé ústřední,“ uvedl psycholog Tomáš Morávek.

Související obsah

02:41

Skokem do Macochy ukončila život matka Elišky zastřelené na filozofické fakultě

14. 4. 2025 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

​„Tím, že vyneseme rozsudek, tak tím oběť může ukončit proces jakéhosi chaosu a může se potom vrhnout do nového procesu, což většinou může být nějaké truchlení nebo uzavírání celé situace,“ doplnil psycholog Petr Šobra.

Pocit nespravedlnosti jde ruku v ruce s obrovskou psychickou zátěží. U obětí nebo příbuzných může dokonce vést až k fatálnímu konci. Tak jako v případě matky oběti střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Žena podle lidí z jejího okolí ztratila důvěru ve spravedlnost natolik, že si sama vzala život.