V europarlamentu je možné mluvit jedním ze 24 úředních jazyků. O překlady se starají stovky tlumočníků. A češtinu považují za jeden z nejsložitějších jazyků. Proč tomu tak je a co je pro tlumočníky nejtěžší? To zjišťoval zpravodaj TV Nova v Bruselu Petr Virt v pořadu 15 minut v europarlamentu.
Evropský parlament začal jako shromáždění v roce 1951, kdy bylo založeno Evropské společenství uhlí a oceli. „V té době šlo o zástupce zvolené v národních parlamentech, kteří se pouze scházeli v evropském formátu. Poprvé mluvíme o Evropském parlamentu až v roce 1979. V tom roce se konaly první přímé volby europoslanců,“ popsala mluvčí Evropského parlamentu Delphine Colardová.
Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí v rámci Evropské unie. „Je v něm 720 poslanců a poslankyň, kteří jsou voleni přímo jednotlivými občany Evropské unie. A Češi si volí 21 poslanců a poslankyň, kteří nás reprezentují tady v Bruselu a ve Štrasburku,“ řekl ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.
Každého jednotlivého ze 720 europoslanců překládají tlumočníci z tlumočnických kabin. Europoslanci ze 27 členských států mohou mluvit jedním ze 24 úředních jazyků. O překlad se starají téměř tři stovky tlumočníků. Ti češtinu považují za jeden z obtížnějších jazyků k překladu.
„Je to náročné, protože musím celou zprávu z češtiny přeložit do italštiny tak, aby tomu Italové rozuměli. Čeština a italština přitom nemají mnoho společného, co se týká terminologie,“ vysvětlila tlumočnice Valentina
Jaká česká slova jsou pro ni nejtěžší si zapamatovat? „To je opravdu dlouhý seznam. Jsou některá, která si musím vyhledávat pokaždé. Jde nejčastěji o názvy kovů nebo některých druhů ryb. Je to neustálá práce zapamatovat si všechna slova. Ale je to také velká výzva,“ dodala Valentina.
Na sestřih reportáže se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl pořadu najdete níže.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz