Každý pátý člověk v Evropské unii je ohrožený chudobou. Ukazují to data Eurostatu. Evropská komise ve středu představila strategii, jak tomu čelit. Nejnižší podíl chudobou ohrožených lidí ve společnosti má v celé Unii Česko. Podle odborníků jsou ale data poněkud zkreslená metodikou.
Přes 90 milionů lidí v Evropě bylo loni ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Mezi ně se řadí lidé, kteří pobírají méně než 60 % čistého středního příjmu. V Česku to je pro jednotlivce okolo 18 000 korun čistého měsíčně.
Zatímco průměrně je v Evropě v ohrožení chudobou zhruba dvacet procent lidí, tedy asi každý pátý člověk, v Česku je to každý desátý. Podle těchto dat platíme za premianty Evropy. Odborníci ale toto umístění považují za zavádějící.
„To, že máme nejnižší chudobu v Evropě, je mýtus,“ říká třeba sociolog Daniel Prokop z PAQ Reaserch. Dáno je to prý tím, že je evropská hranice chudoby relativní. „Ve státech, kde jsou příjmy nízko, tak těch lidí tam spadne relativně málo. Ale ten chudý švédský nebo chudý holandský člověk je mnohem bohatší než český chudý,“ vysvětlil.
Ve Švédsku je hranice chudoby v přepočtu zhruba 28 tisíc a třeba v Nizozemsku i 36 tisíc korun čistého měsíčně. Podle expertů tak Česko reálně nejlepší v ukazateli chudoby není. Stále však patří do lepší poloviny.
„Když dáte ukazatele, které ve všech zemích znamenají to samé, tak jsme na tom relativně dobře. Máme spíš menší příjmy, menší mzdy, ale v nich jsou relativně malé nerovnosti. Češi mají docela solidní majetek v nemovitostech, ale v tom majetku jsou velké nerovnosti,“ hodnotí situaci v české společnosti Prokop.
Poměr nízkopříjmových lidí v evropské společnosti v posledních letech stagnuje. Meziročně klesl o pouhou desetinu procenta. Brusel přitom plánuje do roku 2050 chudobu úplně vymýtit. Komise proto ve středu představila první strategii, jak jí čelit.
„Nová strategie je postavena na třech základních pilířích. Řeší nedostatek bydlení, přístup k zaměstnání a podporu dětí, které jsou velmi ohrožené,“ tvrdí komisařka pro sociální práva, dovednosti, kvalitu pracovních míst a připravenost Roxana Mînzatuová.
„Jde o soubor různorodých opatření, mezi nimi je i vůbec první spolupráce s veřejností. Slabinou této strategie je, že členským státům neuvolňuje žádné další finance, musí si vystačit se stávajícími fondy,“ hodnotí evropský plán analytička organizace European Anti Poverty Network Jessica Machacova.
Brusel chce tlačit na kombinaci férovějších mezd, rozšíření zaměstnanosti a pomoci bezdomovcům. Do roku 2030 tak chce z finanční nouze vymanit přes 15 milionů lidí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz