Ústavní soud potvrdil složení Sněmovny, lídr Spolu z Liberecka neuspěl se stížností

Ústavní soud | Zdroj: TN Live

Martin Švec

19. 5. 2026, 09:49

Loňský lídr koalice Spolu v Libereckém kraji Petr Beitl nezískal poslanecké křeslo v loňských sněmovních volbách a u Ústavního soudu (ÚS) se domáhal nového výkladu nebo zrušení části volebního zákona. Soudci jeho žádost zamítli, a jelikož se jednalo o poslední nerozhodnutý podnět, který se týkal voleb, je složení Poslanecké sněmovny definitivně potvrzené.

Petr Beitl žádal zejména právní úpravu přepočtu hlasů na mandáty v druhém skrutiniu. Liberecký kraj ve volbách ztratil oproti minulosti čtvrtinu mandátů ve prospěch jiných krajů, poslanecké křeslo nezískal ani Beitl. Ústavní soud ovšem nenašel důvod k zásahu.

„V demokratickém právním státě není možné, aby po proběhnuvších volbách soudy změnily jasně zákonem daná pravidla voleb a podle takto nově vytvořených pravidel ex post měnily výsledky voleb. Nemohl tak postupovat Nejvyšší správní soud a nemůže tak postupovat ani ÚS," stojí podle ČTK v usnesení pléna, které připravil soudce zpravodaj Michal Bartoň.

Nová pravidla přepočtu hlasů na mandáty měla podle Beitla negativní dopad na Liberecký kraj i některé další regiony, kde kandidáti potřebovali k zisku mandátu více voličských hlasů než třeba v Plzeňském kraji. Pravidla také vytvořila nerovnosti mezi subjekty v rámci jednoho kraje. Hnutí STAN v Libereckém kraji získalo dva mandáty, zatímco koalice Spolu jeden, ačkoliv získala vyšší počet hlasů.

Související obsah

02:31

Opozice podá stížnost k Ústavnímu soudu, pokud vláda schválí rozpočtovou novelu

7. 5. 2026 Martin Švec M. ŠVEC

​Beitl konkrétně zpochybňoval zvolení Pavla Karpíška, jenž se stal poslancem za Spolu v Plzeňském kraji, a Jana Svitáka, jenž mandát získal jako lídr STAN v Libereckém kraji.

Nejvyšší správní soud (NSS) Beitlovu stížnost loni zamítl. Konstatoval, že „při naplňování ústavního požadavku rovného volebního práva a poměrného zastoupení má zákonodárce relativně široké pole působnosti". „Soudu nepřísluší, aby hodnotil vhodnost zákonné úpravy, či dokonce sám vytvářel nová pravidla pro volby, která nejsou v zákonech obsažena," stálo v rozhodnutí.

V následné ústavní stížnosti Beitl navrhl zrušit paragraf, který popisuje mechanismus druhého skrutinia, a ustanovení upravující soudní přezkum voleb. Kritizoval pravidlo, podle kterého občan může zpochybnit zvolení poslance jen ve svém regionu, a nikoliv v jiném kraji, kam mandát de facto „přesunul" mechanismus druhého skrutinia.

Související obsah

01:05

Ústavní soud rozhodl. Politici s více funkcemi si nepolepší

6. 5. 2026 Alena Šedivá A. ŠEDIVÁ

​ÚS konstatoval, že „ideální poměrnosti volebního systému" při pevném počtu volených poslanců a s různě velkými volebními kraji nelze dosáhnout. Poukázal také na to, že v různých volbách mohou být výsledky stejného volebního systému z hlediska rozdělení mandátů do krajů odlišné. Závisí totiž na řadě proměnných.

„Jsou jimi například volební účast v jednotlivých krajích, počet kandidujících subjektů, ať již celostátně, či v jednotlivých krajích, rozložení voličské podpory mezi kandidující subjekty na celostátní i krajské úrovni, jakož i rozhodování některých otázek losem," stojí v usnesení. Losuje se volební obvod pro započtení hlasů ze zahraničí, los se uplatní také v případě rovnosti zbytků dělení při distribuci mandátů do volebních obvodů.