Z dolů jsou pláže i golfová hřiště. Jinde proměna stále vázne

Redakce TN.cz

7. 6. 2026, 21:55

Těžba uhlí v Česku končí, ale po jeho dobývání zůstávají v krajině hluboké stopy. Zahladit je mají rekultivace. A s takovými přeměnami krajiny v rekreační oblasti máme u nás už mnoho zkušeností. Například v severozápadních Čechách vznikla nádherná jezera, nebo golfové areály, ale i území, která jsou ponechána volné přírodě.

Koupání, sport nebo kultura. Místa, která desítky let sloužila těžbě uhlí, se proměnila k nepoznání. Z měsíční krajiny vznikly nové rekreační areály. Jeden takový je třeba u Sokolova. Dnes je tu golfové hřiště a wellness, ještě v polovině 90. let tu byla jen pustá krajina.

Golfová hřiště na rekultivovaných plochách vznikla třeba i v Mostě nebo u Oldřichova nedaleko Duchcova. Jedním z nejčastějších způsobů využití bývalých povrchových dolů je ale jejich zatopení. Asi nejznámější jezero vzniklo v Mostě.

Než se důl zatopil, trvalo to 14 let. Původně tady bylo pět různých obcí. Na břehu vznikla rekreační zóna s plážemi, cyklostezkami i zázemím pro vodní sporty.

Související obsah

02:12

USA zápolí s Čínou o světovou nadvládu. Rozhodují technologie i těžba nerostů

13. 5. 2026 Alice Procházková A. PROCHÁZKOVÁ

​Zatopením jámy po těžbě vzniklo také jezero Michal na Sokolovsku. Dnes je to oblíbené koupaliště s nejdelším venkovním tobogánem v Česku. „Je primárně určeno vzhledem ke své hloubce, mělkosti, primárně pro rodinné dovolené, u pláže, u vody,“ představuje plochu předseda dozorčí rady SUAS GROUP Pavel Tomek.

Jinde se bývalé industriální areály proměnily v kulturní centra. Například bývalý plynojem, dnes tu stojí kulturní sál pro 1 500 osob a vystupují tu přední české hvězdy.

Na Sokolovsku zase na bývalé výsypce vyrostlo moderní testovací centrum pro autonomní auta. V Mostě se dnes místo těžby závodí na autodromu.

Další bývalé doly a lomy se proměňují v přírodní rezervace nebo mokřady. Příkladem mohou být lom Hády u Brna nebo pískovna Cep II na Třeboňsku.

Na rekultivaci a obnovu ale mnoho míst stále čeká. Jedná se třeba o skládky, doly nebo průmyslové areály. Ale některé projekty běží už desítky let a pořád nejsou u konce.

Na rekultivaci stále čekají například místa zdevastovaná těžbou nebo průmyslovou činností ve Středočeském kraji.

Rekultivace mapa | Zdroj: TV Nova

​Poldi Kladno je jedním z největších a nejkomplexnějších průmyslových brownfieldů v Česku. Areál zabírá zhruba třetinu města.

„Je to tam zamořený. To než by někdo odmořil, to je na miliardy a nikdo do toho nepůjde. To už dohromady nedají zase zpátky,“ říkají obyvatelé Kladna.

„Ta zátěž ekologická je různá. Jsou místa, která jsou zatížena velmi a zásadně. Vyčistit to území důkladně – to bychom se bavili v řádech miliard korun a to bez nějaký státní intervence není možný,“ řekl Ondřej Rys, uvolněný člen rady města pro oblast rozvoje města Kladna.

Kousek od Kladna na svou rekultivaci stále čeká i tato skládka – Halda Buštěhrad. „Ta rekultivace je naplánovaná od 70. let. Bez podpory krajského úřadu a ministerstva, tak pořád šlapeme vodu. Ta halda je v tuhle chvíli zavezena 13 metry dalšího odpadu tam, kde by vůbec být neměl. V tuhle chvíli je tam měsíční krajina,“ uvádí místostarosta města Buštěhrad Jakub Plášek.

Na obnovu už několik let čeká i skládka u pražského Slivence, a to kvůli soudním sporům s jedním z majitelů pozemků.

Související obsah

01:59

Horníci se loučí s robotou. Těžba černého uhlí v Česku definitivně končí

31. 1. 2026 Jiří Loučka J. LOUČKA

​„Bude potřeba na to vyčlenit finanční prostředky, udělat tu velkou EIU a pokračovat v tom projektu dál,“ tuší starostka městské části Praha-Slivenec Jana Plamínková (STAN).

Po útlumu těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji čekají na využití desítky bývalých dolů a ocelářských pecí. Mezi nimi je třeba i část v Dolních Vítkovicích.

V komplexu pecí 4 a 6 má vzniknout obří muzeum se vzdělávacím centrem. Inovativní muzeum má být zaměřené na historii průmyslu, ukáže ale i techniku. „V tuto chvíli probíhají přípravné práce jsme těsně před podáním stavebního povolení a výběru zhotovitele stavby. Předpokládáme, že začneme s pracemi na přelomu letošního roku,“ popisuje Pavel Lazar, ředitel vítkovického MUSEum+.

„Tož je to pěkné. Ale aby to k něčemu bylo,“ míní někteří z obyvatel Ostravy.

Nového života se dočká i důl Gabriela, kde vznikne centrum pohornické krajiny s novým celoročním turistickým informačním centrem. Proměnou procházejí i další doly. „Na dole ČSA stále pokračujeme v uzavírání podzemí. V letošním roce jsme zasypali jednu ze tří jam. Na podzim plánujeme další odstřel věže,“ říká mluvčí státního podniku DIAMO Tomáš Indrei.

Do projektů v Moravskoslezském kraji míří z fondu Spravedlivé transformace přes 11 miliard korun. To region řadí k evropské špičce v čerpání těchto peněz. Celkem má kraj získat téměř 19 miliard.