Poprvé od roku 1918 se v úterý na půdě parlamentu debatovalo o tom, zda by Česku neslušela spíše monarchie než republika. Zastánci království argumentují větší stabilitou panovníka. Odpůrci naopak upozorňují, že změna by byla legislativně velmi složitá.
Česko bez prezidenta a s králem v čele státu. Takové uspořádání si většina lidí spojuje spíš s učebnicemi dějepisu. Parlamentní monarchie i parlamentní republika fungují podobně, rozhodující moc má vždy vláda. Rozdíl je v hlavě státu.
„Teoreticky je možné všechno, můžeme přepsat Ústavu republiky, mít český stát, ten kulatý stůl je o připomenutí hodnot,“ řekl poslanec Marek Výborný z KDU-ČSL.
„Nemyslím si, že by to byla perspektiva pro naší zemi i z hlediska historických zkušeností,“ okomentovala poslankyně Helena Válková (ANO).
Tato změna by podle odborníků byla složitá především v tom, že by se kompletně musela změnit ústava. „Vybrali bychom si Habsburky, nebo našli nějaký více český rod? Právě ta kontinuita je velmi důležitá. Pokud třeba odstupující prezident nabude pocitu, že mu o nic nejde, tak může vydávat prohlášení, které rozdělují společnost,“ upozornil odborník na monarchie Ondřej Kubáček.
„U monarchie lze očekávat nějaký předvídatelný vývoj, protože monarcha pochází z tradičního rodu. Lidé ví do čeho půjdou až se ujme vlády,“ uvedl historik z Historického ústavu Akademie věd ČR Jaroslav Šebek.
V Evropě je 12 monarchií, ve kterých žije více než 170 milionů lidí. Třeba Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Belgie nebo Španělsko. Podle průzkumů jsou královské rodiny mezi tamějšími obyvateli velmi populární.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz