Některé evropské státy mají pro extrémní vedra krizové plány. Česko ale podobný systém nemá. Odborníci přitom upozorňují, že nás počasí s velkými výkyvy čeká stále častěji.
Města sice instalují mlžítka, pítka nebo vysazují zeleň, podle expertů ale chybí jednotný celorepublikový plán. „Dostali jsme se přes nějakou hranici 40 stupňů Celsia a dá se očekávat, že v blízké budoucnosti se taková vedra budou opakovat, možná budou i častější. Určitě by bylo vhodné zavést ten krizový plán,“ tvrdí ředitel úseku předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu Radek Tomšů.
„Pokud nemáte předem promyšlený plán, jak postupovat, pokud není probraný s těmi klíčovými hráči, tak se dopouštíte chyb, kterým lze jinak docela snadno předejít,“ varuje klimatolog Miroslav Trnka.
Ve Francii, Španělsku nebo Itálii při extrémních vedrech úřady rozesílají varovné SMS zprávy, otevírají klimatizovaná centra, upravují pracovní režim nebo aktivně kontaktují ohrožené seniory.
Například Paříž v červnu zavedla dočasný zákaz prodeje a pití alkoholu na veřejnosti a řada evropských měst zpřístupnila veřejné budovy a proměnila je v ochlazovací centra.
České ministerstvo životního prostředí má prý akční plán, který radí, jak horko přečkat. „Naší prioritou je nyní posilovat konkrétní opatření, která pomáhají lidem zvládnout rostoucí počet horkých dnů a dalších klimatických extrémů,“ nechal se slyšet ministr životního prostředí Igor Červený (AUTO).
Koordinace postupu státu, samospráv nebo zdravotnických a sociálních služeb ale chybí. Ministerstvo zdravotnictví příslušná pravidla teprve připravuje.
„Potřebujeme jasný, srozumitelný mechanismus, který se spustí automaticky. To znamená okamžitou koordinaci právě mezi územně samosprávnými celky a jednotlivými ministerskými resorty, aby dokázaly komunikovat s domovy, které pečují o seniory, aby byla posílena terénní péče,“ zdůrazňuje pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.
Například hasiči tvrdí, že potřebujeme soubor plánů a opatření podobně jako u povodní nebo rozsáhlých výpadků elektřiny. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je to velmi významné riziko. Budeme připravovat místa, kde je možné se ochladit. Ale musíme to zase navázat na nějaké širší koncepty systémového charakteru tak jako u povodní nebo u sucha,“ tvrdí náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a nouzovou připravenost Daniel Miklós.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz