Evropu může sevřít brutální zima. Je za tím tajemné místo v oceánu

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

14. 6. 2026, 13:58

Zatímco většina světových oceánů se kvůli změně klimatu otepluje, v severním Atlantiku vědci dál sledují záhadnou chladnou oblast. Nová analýza naznačuje, že ochlazování nesouvisí primárně s atmosférou, ale se slábnutím klíčového systému oceánských proudů AMOC. Pokud by tento trend pokračoval, mohl by výrazně ovlivnit klima v Evropě i dalších částech světa. Odborníci ale zároveň upozorňují, že definitivní důkaz stále chybí.

Nová analýza, na kterou upozornila CNN, přinesla důležitý poznatek. Ochlazování se totiž neprojevuje jen na hladině oceánu, ale i v hlubších vrstvách vody. Vědci zkombinovali měření z bójí a satelitů s klimatickými modely a zjistili, že chladný signál sahá výrazně pod povrch.

Právě to podle odborníků oslabuje teorii, že za anomálii mohou hlavně změny v atmosféře, například vítr nebo oblačnost. V hlubších částech oceánu totiž mají atmosférické vlivy mnohem menší dopad. Výsledky tak dál posilují hypotézu, že klíčovou roli hraje samotný přenos tepla oceánskými proudy.

Související obsah

26:13

Vědci sledují záhadnou chladnou skvrnu v Atlantském oceánu. Může mít strašlivý dopad

7. 6. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​„Ochlazování chladné skvrny pohání měnící se transport tepla v oceánu,“ uvedl Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity. Podle něj existují i další nezávislé důkazy, že AMOC slábne. Některé analýzy dokonce naznačují, že se tento systém může nacházet v nejslabším stavu za přibližně posledních tisíc let.

Ne všichni experti ale považují nové závěry za definitivní. Klimatolog Rene van Westen připomněl, že starší studie dokázaly podobnou anomálii nasimulovat i pouze pomocí atmosférických procesů. „Shoda více datových souborů ale výrazně posiluje spolehlivost nových závěrů,“ řekl.

Související obsah

26:13

Vědci mají konečně dobrou zprávu. Oznámili zásadní zvrat ve změnách klimatu

6. 6. 2026 Martin Švec M. ŠVEC

​Určitou zdrženlivost doporučuje i oceánograf David Thornalley. „Dostupné databáze představují dobré přiblížení reality, ale nejde o její dokonalé zachycení,“ upozornil vědec, kterého cituje o polský list WP Wiadomości. Podle něj bude potřeba další výzkum i přesnější měření, než vědci s jistotou určí hlavní příčinu anomálie.

Právě nejistota je podle odborníků důvodem, proč debata o chladné skvrně zdaleka nekončí. Nová studie sice patří k dosud nejsilnějším důkazům, sama o sobě ale definitivní odpověď nepřináší.

Na nedělní předpověď počasí se můžete podívat zde:

​