Ekonomové se neshodnou, jestli by návrh změn pro platformové pracovníky přinesl více kladů, anebo záporů. V krátkodobém horizontu by podle nich stát vybíral každým rokem o miliardy méně, postupně se ale rozdíly zřejmě vyrovnají. Jasno o výhodách není ani u samotných zaměstnanců.
Pro zaměstnavatele i zaměstnance pracující na švarcsystém se vzájemný pracovní kontrakt jeví na první pohled jako výhodný. „Platí nižší daně a odvody, proto přechází na OSVČ. Získávají větší flexibilitu, více zaměstnavatelů, lepší ohodnocení,“ vyjmenoval ekonom Štěpán Křeček.
Na druhou stranu mohou zapomenout na placenou dovolenou, nechrání je zákoník práce, mohou dostat výpověď ze dne na den a nemají nárok na odstupné. „Nemají žádné limity v pojištění odpovědnosti, nic je nechrání před propuštěním bez udání důvodu,“ konstatoval ekonom Jiří Nožička.
V Česku má být kolem milionu živnostníků, ve skutečnosti jich ale statisíce pracují právě v zatím nelegálním systému. A to je pro státní pokladnu každým rokem 120miliardový problém.
A protože odvedou do státní kasy v aktivních letech méně peněz, v budoucnu budou pobírat nižší důchody. Je otázka, jestli to rozpočtu pomůže. Senioři s nedostačujícími důchody by totiž zase mohli zatížit sociální systém. „Největším výhercem jsou firmy. Zvyšuje to jejich flexibilitu, snižuje administrativní zátěž,“ uvedl Nožička.
Podhoubí pro nelegální systém je podle odborníků v tom, že Česko patří v Evropě mezi státy s nejvyššími odvody za zaměstnance v Evropě. Za každého platí zaměstnavatel skoro 34 procent z jeho hrubé mzdy.
„Mělo by to být na lidech, jakou formu kontraktu vyberou. A čím větší volnost, tím více kontraktů. To má vliv na nízkou nezaměstnanost a pozitivní vliv na státní rozpočet,“ vyjádřil se Křeček.
Švarcsystém se obtížně prokazuje, a i když za něj zaměstnavatelům hrozí pokuty až do deseti milionů korun, moc často je stát neinkasuje.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz