Šest zemí se může ocitnout na Trumpově černé listině. Je mezi nimi i Česko

Donald Trump, Andrej Babiš | Zdroj: Profimedia, koláž TN.cz

Martin Klouda

Aktualizováno 08:33 19. 6. 2026, 05:45

Státy NATO mají do roku 2035 vydávat na obranu 5 % HDP, u některých z nich ale dál není jasné, jak chtějí závazek naplnit. Pod větším tlakem amerického prezidenta Donald Trump se tak mohou ocitnout i země, které už teď zaostávají, včetně Česka. To podle premiéra Andreje Babiše (ANO) letos nesplní ani dosavadní dvouprocentní cíl, věří ale, že od příštího roku se to podaří.

Amerika před červencovým summitem v Ankaře zvyšuje tlak na členské země NATO. Z vyjádření amerických představitelů plyne, že ve Washingtonu roste nespokojenost s postojem části členských zemí k posledním krokům USA. „Trump dal našim spojencům test podpory Ameriky, když jsme je požádali o pomoc, a příliš mnoho z nich v něm neuspělo,“ nechal se slyšet ministr obrany Pete Hegseth podle France24. 

Web Politico v souvislosti s vyhodnocením plnění závazků upozorňuje na to, že propast mezi sliby a realitou zůstává v Alianci značná. Některé země sice masivně zvyšují výdaje na obranu, jiné ale silně zaostávají. „Před summitem v Ankaře očekávám, že všechny země předloží jasné, konkrétní a důvěryhodné plány k dosažení tohoto cíle,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.

Několik zemí přitom za rok 2025 nesplnilo ani dosavadní hranici 2 % HDP, mezi nimi byla i Česká republika. Premiér Andrej Babiš (ANO) navíc v pátek připustil, že Česko nesplní závazek znovu. Dalšími hříšníky jsou Slovinsko a Albánie.

Související obsah

00:10

Šéf NATO: Česko nesplnilo závazky Severoatlantické aliance

17. 6. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

„Vlády těchto zemí riskují, že se ocitnou v hledáčku prezidenta Trumpa,“ píše Politico. „Prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib 5% výdajů na obranu,“ sdělil jeden z úředníků Bílého domu.

Šest problematických zemí

Na pomyslné Trumpově černé listině se podle Politica může ocitnout hned šest spojeneckých zemí – Česká republika, Slovinsko, Spojené království, Itálie, Maďarsko a Španělsko. U Česka zmiňuje za hlavní problém klesající výdaje na obranu a chybějící zákony, které se týkají obrany. Na druhou stranu se ale vláda chystá představit novou obrannou strategii a napětí by mohl podle Politica zmírnit i vztah Babiše k Trumpovi. 

U Slovinska NATO odhalilo problém s tím, že ne vše, co považuje za výdaje na obranu, jimi skutečně je. Po vyloučení sporných projektů činily výdaje na obranu pouze 1,6 %. Nová vláda chce ale změnit svůj přístup. 

Mezi další problematické státy patří Španělsko, které 5% cíl odmítlo s tím, že mu stačí zhruba 2 % HDP. Premiér Pedro Sánchez navíc patří mezi kritiky Trumpa.

Související obsah

13:29

Nízké výdaje na obranu poškodily zbrojní průmysl. V Evropě nestíhá, popsal expert

27. 4. 2026 TN Live T. LIVE

​Spojené království sice slíbilo 5 % HDP, podle současných plánů se ale do roku 2027 dostane jen na 2,6 %. Jasný plán, jak závazek splnit, zatím chybí.

Maďarsko podle NATO v roce 2025 dávalo na obranu 2,06 % HDP. Nová vláda premiéra Pétera Magyara ale řeší napjaté veřejné finance. Splnění vyšších cílů tak bude pro zemi složité.

Italská premiérka Giorgia Meloniová sice patří k Trumpovým spojencům v Evropě, ani Řím ale nemá v obranných výdajích jasno. Letos počítá s 2,8 % HDP, část z toho však tvoří i výdaje na domácí bezpečnost.

Česko nesplnilo závazky NATO, potvrdil Rutte. Zůstalo pod dvěma procenty (6/2026):