APLIKACE TN.CZ
TN Live
Domácí

Střecha je v havarijním stavu. Kvůli švagrovi ji ale žena opravit nemůže

Jindřich Ginter
Jindřich Ginter

Špatné příbuzenské vztahy můžou vést k tomu, že vám doma prší na hlavu. S trápením, které se pojí se spoluvlastnictvím starého domu, se na televizi Nova obrátila žena, která kvůli tomu nemůže opravit střechu. Její švagr a spoluvlastník domu rekonstrukci bojkotuje.

Paní Pompová ovdověla a vychovala dvě dnes už dospělé děti, které pracují. Stále se ale musí starat o vážně postiženou dceru. Pomáhá jí charita, která její domácnost a péči označuje za vzorovou. Čtyři desítky let žije na okraji památkové zóny v Kutné Hoře ve více než sto let starém domě. V rodině se dědí po generace.

Je také spoluvlastník domu. Jenže teď to s jejím domovem vypadá bledě. „Barák bez střechy nemůže fungovat. Vypadá to tu jako v planetáriu. Tašky padají, když je vítr, a když někomu spadnou na hlavu, tak za to zodpovídá majitel. Nevím kudy kam. A čím déle to potrvá, tak to půjde hůře a více to bude stát,“ stěžovala si paní Pompová.

Zatékající vodu paní Pompová chytá, jak se dá. Zatékání nahlodává trámy. Být to jen na ní, je už nejspíš střecha udělaná. Jenže není to jen na ní, ale také na švagrovi, panu Pompovi, který vlastní takzvanou ideální polovinu domu. A ideální polovinu pak paní Pompová a její děti.

Bytové jednotky v domě nemají jasně vymezeno, která komu patří. Obou spoluvlastníků je všechno, a rozhodovat musí oba. Od města získala paní Pompová příslib na půlmilionovou půjčku. Jenže švagr odmítl úvěr podepsat. Bez něho se paní Pompová nepohne ani na stavebním úřadě. „Bez něho nemůžu mít úřední povolení, aby se něco začalo dělat. Ještě manžel, když žil, chtěli jsme to opravit, ale s ním to nešlo,“ obvinila Pompová svého švagra.

Související obsah

​To bylo už před 20 lety. Tašky a komín se mezitím nezadržitelně rozpadají. Některé padají do dvora, jiné na ulici, okapy zrezly. Voda ničí omítky a dostává se do obvodového zdiva. „Ono se to zničí více, než to je, a čím déle to potrvá, tím to bude horší,“ dodala Pompová.

Se švagrem žijí pod stejnou děravou střechou. „Já ho jen vidím, jak projde, máme jeden vchod, jinak nic. Ale když jsem dostala tu půjčku, šla jsem za ním a on se hned dal do hádek. Nechci hádky, nechci nic. Nemá zájem,“ řekla o spolužití Pompová.

Švagr obývá pokoje v patře a ve své režii má místnosti v přízemí. „Říká, že to moje není, tak je to její, ať si to dělá sama. Já si nemůžu tady dovolit nic, oni mne napadají,“ hájil se Milan Pompa.

Přízemí, část pana Pompy, má rozbitá okna a dostaveníčko si tam dávají holubi. Pan Pompa tvrdí, že paní Pompová mu nechala zbourat strop kumbálu, když nebyl doma. Jde o podlahu prvního patra, respektive strop v přízemí, který měl být zničený kvůli promáčení z děravé střechy.

Pan Pompa s námi ještě mluví u dveří do bytu, kde pobývá. „Když někomu něco spadne na hlavu z té střechy? Tak ať spadne. Napadají mě, když něco řeknu, nadávají mi do buzerantů. To byste koukal, jak ona tady řádí. Škoda že tady nemá bandu, to byste se divil, jak mě s bandou drbe. Bude lepší to prodat,“ namítl Pompa.

Související obsah

Tyto spory má řada rodin. Vlastnictví domů se často rozdělí na mnoho spoluvlastnických podílů právě po dědictvích. Spoluvlastníci se pak nejsou schopní dohodnout na údržbě domu ani na tom, komu co kdo bude platit, případně kdo tam bude bydlet. Proto řada domů chátrá.

Oslovili jsme právničku, která má s těmito případy zkušenosti. Soudy mohou v těchto případech vydat souhlas s opravou střechy namísto nesoučinného spoluvlastníka, zejména když je střecha v havarijním stavu. „Současně to rozhodnutí soudu může nahradit souhlas ve vztahu k dalším správním orgánům, jako je stavební úřad,“ sdělila právnička Tereza Veselá.

Paní Pompová by pak už nepotřebovala na stavebním úřadě nebo k čerpání úvěru podpis pana Pompy, ten by byl nahrazen soudním souhlasem. Část nákladů by po panu Pompovi mohla vymáhat, ale pozor, soudy nemusí uznat polovinu z celkových nákladů, ale jen ty, které podle znaleckého posudku soud určí za nezbytně nutné. „Nemůže si vybrat nějakou luxusní střešní krytinu a pak požadovat přesné náklady, kolik to stálo, ale opravdu jenom ty nutné,“ varovala Veselá.

Jenže paní Pompová nechce celou opravu platit sama, protože ví, že ze švagra nic nevymůže. „Člověk má strach v dnešní době, abych děti nezadlužila a nevěděla, jestli vůbec to dostanu zpět, nebo ne. Dala jsem návrh na opravu střechy, a když se bude vymlouvat, že na to nemá, tak ať přepíše spodní místnosti klukovi, že se vzdá své čtvrtiny a že tu střechu uděláme sami. Ale pak už jsem ho nemohla zastihnout, protože nezvedal telefon,“ líčila Pompová.

Související obsah

​Soud může rozhodnout, aby spoluvlastnické podíly byly nahrazeny rozdělením domu po bytech. Vlastnictví konkrétních bytových jednotek se zapíše do katastru a vlastníci by měli platit příspěvky do fondu oprav. Nebo soud určí, že dům paří jenom jednomu, ale ten musí druhého vyplatit podle odhadu tržní ceny.

Třetí možností je, že soud nařídí prodej celého domu v dražbě, kterou realizuje exekutor, a spoluvlastníky vyplatí podle výše podílů. Soudy trvají dva až pět let. „Takový spor ohledně spoluvlastnictví může spoluvlastníka vyjít na desítky tisíc až nižší statisíce korun,“ dodala Veselá.

Jedině s náhradním souhlasem město může paní Pompové uvolnit předběžně schválený úvěr. A také jsme jí popsali realitu: minimálně dva roky soud a právní náklady se mohou vyšplhat na 50 až 100 tisíc. Jen znalecký posudek o stavu nemovitosti, který soud vyžaduje, obvykle stojí zhruba 30 tisíc.

Paní Pompová se loučí s úsměvem, i když už ví, že buď se její rodina složí na soudní proces, anebo z pomyslných hvězdiček na půdě bude zatékat čím dál více. Stejně jako v řadě jiných domů, kde staré křivdy, někdy i lenost a vypočítavost mezi spoluvlastníky převážily nad racionalitou a nadhledem, že takový nesmiřitelný souboj většinou kazí život všem.

jal, TN.cz

K tématu Domácí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz