Šest zemí se může ocitnout na Trumpově černé listině. Je mezi nimi i Česko

Donald Trump a Andrej Babiš | Zdroj: koláž - TV Nova / Profimedia

Martin Klouda

19. 6. 2026, 05:45

Státy NATO mají do roku 2035 dávat na obranu 5 % HDP, u některých z nich ale dál není jasné, jak chtějí závazek naplnit. Pod větší tlak Donalda Trumpa se tak mohou dostat i země, které už teď s výdaji zaostávají, včetně Česka.

Amerika před červencovým summitem v Ankaře zvyšuje tlak na členské země NATO. Z vyjádření amerických představitelů plyne, že ve Washingtonu roste nespokojenost s postojem části členských zemí k posledním krokům USA. „Trump dal našim spojencům test podpory Ameriky, když jsme je požádali o pomoc, a příliš mnoho z nich v něm neuspělo,“ nechal se slyšet ministr obrany Pete Hegseth podle France24. 

Web Politico v souvislosti s vyhodnocením plnění závazků upozorňuje na to, že propast mezi sliby a realitou zůstává v Alianci značná. Některé země sice masivně zvyšují výdaje na obranu, jiné ale silně zaostávají. „Před summitem v Ankaře očekávám, že všechny země předloží jasné, konkrétní a důvěryhodné plány k dosažení tohoto cíle,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.

Několik zemí přitom za rok 2025 nesplnilo ani dosavadní hranici 2 % HDP, mezi nimi byla i Česká republika. Premiér Andrej Babiš (ANO) navíc připustil, že Česko nejspíše nesplní závazek znovu. Dalšími hříšníky jsou Slovinsko a Albánie.

Související obsah

00:10

Šéf NATO: Česko nesplnilo závazky Severoatlantické aliance

17. 6. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

„Vlády těchto zemí riskují, že se ocitnou v hledáčku prezidenta Trumpa,“ píše Politico. „Prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib 5% výdajů na obranu,“ sdělil jeden z úředníků Bílého domu.

Šest problematických zemí

Na pomyslné Trumpově černé listině se podle Politica může ocitnout hned šest spojeneckých zemí – Česká republika, Slovinsko, Spojené království, Itálie, Maďarsko a Španělsko. U Česka zmiňuje za hlavní problém klesající výdaje na obranu a chybějící zákony, které se týkají obrany. Na druhou stranu se ale vláda chystá představit novou obrannou strategii a napětí by mohl podle Politica zmírnit i vztah Babiše k Trumpovi. 

U Slovinska NATO odhalilo problém s tím, že ne vše, co považuje za výdaje na obranu, jimi skutečně je. Po vyloučení sporných projektů činily výdaje na obranu pouze 1,6 %. Nová vláda chce ale změnit svůj přístup. 

Mezi další problematické státy patří Španělsko, které 5% cíl odmítlo s tím, že mu stačí zhruba 2 % HDP. Premiér Pedro Sánchez navíc patří mezi kritiky Trumpa.

Související obsah

13:29

Nízké výdaje na obranu poškodily zbrojní průmysl. V Evropě nestíhá, popsal expert

27. 4. 2026 TN Live T. LIVE

​Spojené království sice slíbilo 5 % HDP, podle současných plánů se ale do roku 2027 dostane jen na 2,6 %. Jasný plán, jak závazek splnit, zatím chybí.

Maďarsko podle NATO v roce 2025 dávalo na obranu 2,06 % HDP. Nová vláda premiéra Pétera Magyara ale řeší napjaté veřejné finance. Splnění vyšších cílů tak bude pro zemi složité.

Italská premiérka Giorgia Meloniová sice patří k Trumpovým spojencům v Evropě, ani Řím ale nemá v obranných výdajích jasno. Letos počítá s 2,8 % HDP, část z toho však tvoří i výdaje na domácí bezpečnost.

Podívejte se na rozhovor s Annou Gottwaldovou o zasedání ministrů zahraničí členů NATO ve Švédsku (5/2026):