Reklama
Kaspické moře má velký problém. Hrozí ekologická i ekonomická katastrofa
Kaspické moře, ilustrační fotografie |
Zdroj: Getty Images
Kaspické moře se rychle zmenšuje, během 30 let ztratilo plochu téměř o velikosti Sicílie. Dlouho se mělo za to, že hlavní příčinou je změna klimatu, nová studie vědců však ukazuje něco mnohem znepokojivějšího. Navíc mizející voda ovlivní nejen ekologii, ale i lodní dopravu.
Reklama
Reklama
Po celá desetiletí vědci a politici považovali změny v Kaspickém moři za součást přirozené proměnlivosti této pánve ohraničené Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Turkmenistánem a Íránem. Hladina vody v moři neustále stoupala a klesala. Informovali odborníci na platformě The Conversation.
Nová studie však ukazuje, že současný pokles stále více způsobují lidská rozhodnutí o přehradách a odklánění řek a roztříštění rozhodování v pěti zemích, které s touto vodní plochou hraničí.
„Pomocí satelitních pozorování spolu s pozemními hydrologickými záznamy z řek ve všech pěti pobřežních státech (Írán, Rusko, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Kazachstán) jsme zjistili, že přítok do Kaspického moře za poslední tři desetiletí prudce poklesl,“ uvedli vědci.
Související obsah
Vědci vyvracejí tvrzení, že hlavním důvodem je pokles srážek. Podle nich se srážky nad povodím Volhy, které zajišťuje zhruba 80 % přítoku vody do Kaspického moře, mírně zvýšily.
„Změna klimatu jistě hraje roli. Naše analýza potvrzuje, že výpar v Kaspickém moři se s rostoucími regionálními teplotami výrazně zvýšil. Samotný výpar však vysvětluje pouze asi 40 % pozorované ztráty vody od poloviny 90. let 20. století,“ zjistili odborníci.
Zbývající pokles podle nich převážně svědčí o lidské činnosti. „Řeka Volha je po celá desetiletí intenzivně upravována. Přehrady, nádrže, využívání vody k zavlažování, průmyslová spotřeba a navigační systémy zásadně změnily hydrologii povodí,“ dodali.
Související obsah
Od poloviny 90. let 20. století ztratilo Kaspické moře zhruba 24 000 kilometrů čtverečních povrchu, což je oblast blížící se velikosti Sicílie. A bude hůř. Předpovědi naznačují ještě větší ústup v tomto století, přičemž některé modely naznačují potenciální poklesy až o 21 metrů.
„Abychom to uvedli do perspektivy, například 18metrový pokles by byl větší než výška šestipatrové budovy,“ citoval web DW evolučního biologa z britské Univerzity v Leedsu Simona Goodmana. „Tato úroveň poklesu by měla značný dopad na ekosystémy stejně jako na lidské zdraví, pohodu a ekonomickou aktivitu,“ doplnil.
Největší rychlostí vysychá severní část Kaspického moře u hranic s Ruskem a s Kazachstánem, která je podle vědců ekologicky jednou z nejproduktivnějších částí. Jde o rybolov, mokřady, stěhovavé ptáky a trdliště jeseterů, starobylých druhů ryb, které produkují většinu světového kaviáru.
Související obsah
Nejde ale jen o environmentální pohled, protože kaspický region leží v centru hlavních energetických a obchodních koridorů spojujících Evropu a Asii. „Klesající hladina vody ohrožuje přístavy, námořní trasy a pobřežní infrastrukturu. Klesající hloubka snižuje přepravní kapacitu a zvyšuje náklady na dopravu. Co se zpočátku jeví jako environmentální problém, se postupně stává ekonomickým omezením,“ varovali vědci.
Goodman uvedl, že již existují první známky toho, že Kaspické moře čeká osud Aralského jezera. Kdysi jedna z největších vnitrozemských vodních ploch na světě, která leží mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, z velké části vyschla kvůli odvádění vody. Pokud by severní Kaspické moře vyschlo, velké plochy obnaženého mořského dna by mohly změnit regionální klima a uvolnit do ovzduší značné množství prachu.
Jižní Evropu trápí rozsáhlé lesní požáry. S hašením pomáhají zahraniční posily (7/2026):
TN.cz
Reklama
Reklama
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Reklama
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Reklama