Vědcům ze Středoevropského technologického institutu a brněnské Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se podařil převratný světový objev. Odhalili takzvaný bod zlomu buněk, tedy chvíli, kdy v těle začíná vznikat rakovina. Za objev české vědce chválí i v zahraničí a zaujal i prestižní vědecký časopis Science Advances.
Rakovina se v některých zemích světa stala nejčastější příčinou úmrtí. Každoročně na ni zemře zhruba deset milionů lidí. Jen pro představu a zjednodušeně řečeno – na počátku rakoviny je poškozená buňka, která nezemře, začne se nekontrolovatelně dělit, a navíc neumí komunikovat se zbytkem těla.
A právě komunikace mezi buňkami je podle brněnských vědců klíčová – takzvaná WNT signalizační dráha koordinuje fungování miliard buněk v těle. Doposud nebylo jasné, jak přesně to probíhá. Výzkumný tým ale přišel na to, že buňka na podněty nereaguje plynule, ale v jakémsi režimu ano–ne.
„Zjistili jsme, že protein DVL se chová jako přepínač. Svou strukturu změní, jakmile záporný náboj na jeho povrchu překročí určitou prahovou hodnotu. Teprve v tu chvíli přeskupí svou strukturu a umožní další krok v přenosu signálu,“ vysvětlil první autor studie Miroslav Micka.
Objev českých vědců by mohl znamenat obrovský zlom a možná i cestu, jak rakovinu zastavit. Podle lékařů totiž každý den v každém lidském těle vznikají tisíce poškozených buněk, a to vlivem chyb při dělení anebo působením vnějších vlivů.
„Dokonce se říká, že to je porucha imunity a že každý z nás mnohokrát za život rakovinu prodělá, ale správně nastavený imunitní systém ji zvládne zlikvidovat. A teprve v ten moment, kdy ten imunitní systém na to z nejrůznějších příčin nestačí, tak rakovina se rozběhne,“ objasnil lékař Cyril Mucha. Vědci po celém světě se bod zlomu v buňkách, tedy chvíli, kdy vzniká rakovina, snažili objevit dlouhá léta.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz