Většina amerických vojáků opustila Estonsko, které patří mezi státy na východním křídle NATO. Estonská vláda sice očekává další rotaci už během léta, Pentagon ale zatím neoznámil, kolik vojáků pošle ani jaké má s regionem dlouhodobé plány. Nejistota vyvolává obavy zejména kvůli pokračující ruské hrozbě.
V Estonsku dosud sloužilo v rotacích přibližně 500 až 700 amerických vojáků rozmístěných na základnách v Tapě a na jihu země. Po odjezdu poslední jednotky zůstala v zemi necelá stovka příslušníků americké armády. Informoval o tom estonský veřejnoprávní portál ERR, na který upozornila stanice Polsat News.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur ujistil, že další američtí vojáci by měli dorazit během léta a zůstat v zemi do konce roku. „Všechno se vyjasní během půlročního přezkumu amerických sil v Evropě v Pentagonu. Další rotace by ale měla do Estonska dorazit podle plánu už v létě,“ uvedl.
Podle ministra zatím nikdo neví, kolik vojáků Spojené státy vyšlou ani jak budou vypadat další roky. Nejasná zůstává také budoucnost plánovaného přesunu přibližně čtyř tisíc amerických vojáků do Polska. Tallinn zatím netuší, zda část z nich zamíří také do Estonska.
Předseda estonského parlamentního výboru pro obranu Kalev Stoicescu připustil, že současná situace vyvolává mezi spojenci nejistotu. „Spojené státy nechaly Estonsko i další země na východním křídle v nejistotě,“ řekl. Dodal, že konečné rozhodnutí nezávisí na výdajích evropských států na obranu.
„Můžeme tu zpívat, tancovat i skákat na jedné noze, ale konečné rozhodnutí stejně přijme Bílý dům a americká administrativa podle vlastních zájmů a vlastní představy,“ prohlásil Stoicescu. Zároveň ale dodal, že pokud Spojené státy zachovají vojenskou přítomnost v Evropě, přednost dostane právě východní křídlo NATO.
Nejistotu kolem amerických plánů popisuje také server Business Insider. Podle něj státy sousedící s Ruskem stále více počítají s možností, že v případném konfliktu budou muset první dny čelit útoku především vlastními silami. Finsko, Polsko i pobaltské státy proto posilují obranu, budují opevnění, rozšiřují zálohy a investují do nové vojenské techniky.
Finský poslanec Jukka Kopra připomněl, že členství v NATO podle Helsinek nenahrazuje vlastní obranu. „Jsme rádi, že patříme do Aliance, ale zároveň chápeme, že první úder poneseme sami, ještě než začne platit článek 5 Severoatlantické smlouvy,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že Finsko Spojeným státům jako spojenci důvěřuje, současně si ale uvědomuje, že Washington řeší i jiné strategické priority.
Parlamentní summit NATO: Chceme dávat 1,5 % na obranu, říká Okamura (29/6/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz