Kolaps klimatu v Evropě může být nezvratný, varují vědci. Mluví o bodu zlomu

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Lukáš Skládal

9. 7. 2026, 05:55

Stále více odborníků varuje před nebezpečím, které pro Evropu představuje možné slábnutí oceánských proudů v Atlantiku. Podle nových modelů už jejich kolaps možná nepůjde zvrátit.

Ačkoliv Evropu i Severní Ameriku svírají v létě silná horka, mezi nimi byste našli oblast, která je naopak chladnější, než by správně měla být. Upozorňuje na to portál Independent.

Tato studená skvrna u Grónska přitom vyvolává mezi vědci obavy. Podle studie, která vyšla ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters, jde pravděpodobně o známku slábnoucího proudění v Atlantském oceánu, které má zásadní vliv na počasí v Evropě.

„Na sever teče teplá karibská voda, která toto teplo vyzařuje do atmosféry a udržuje nás tady v Evropě v příjemném teple,“ vysvětluje odborník na mořské ekosystémy z Plymouth Marine Laboratory Lee de Mora.

Související obsah

08:30

Léto nejspíš bude nejdrsnější v historii. El Niño nabírá na síle nečekaným tempem

29. 5. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

„Silné důkazy o slábnoucí atlantické meridionální cirkulaci představují pro společnost vážný důvod k obavám,“ píší pak autoři studie a varují před kolapsem tohoto systému, za nějž pravděpodobně může globální oteplování. Bod zlomu podle nich může nastat v řádu desítek let.

Na slábnoucí atlantickou cirkulaci upozorňuje také Phil Holden z Open University ve Velké Británii. Vychází přitom z počítačových simulací, které s kolegy provedli. A výsledky nejsou dobré. „Existuje značná pravděpodobnost, že jsme odsouzeni ke kolapsu a už s tím nemůžeme nic udělat,“ řekl pro magazín New Scientist.

Související obsah

Globální oteplování ohrožuje děti. Rodí se předčasně, varují vědci

29. 5. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​I za velmi konzervativních předpokladů je pravděpodobnost, že je kolaps proudění nevyhnutelný, asi 10 %. Pokud kolem roku 2100 nezačneme mířit k bezemisnímu průmyslu, je pak tato pravděpodobnost 80 %.

„Tento model říká: Udělejme vše, co je v našich silách, abychom co nejrychleji zastavili čistou produkci skleníkových plynů a pokusili se udržet tuto pravděpodobnost na úrovni 10 %,“ říká další z autorů modelu Tim Lenton z University of Exeter.

Odborníci ale zároveň upozorňují, že mezi případným kolapsem a jeho dopadem na počasí v Evropě bude dlouhá časová prodleva. Trvat to může i vyšší desítky let. Jeho přesné dopady jsou pak zatím nejisté.