Vládní poslanci přehlasovali Senát a prosadili rozvolnění rozpočtových pravidel

Senát | Zdroj: TV Nova

Martin Švec

8. 7. 2026, 09:41

Poslanci definitivně přehlasovali Senát, který odmítl novelu rozpočtových zákonů v květnu schválenou vládní koalicí. Senát chtěl do novely prosadit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec.

Pro sněmovní verzi ve středu nad ránem hlasovalo 101 poslanců vládní koalice, což byl nejnižší možný počet pro schválení. Poslanci opozice hlasovali proti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Opozice chce zákon napadnout u Ústavního soudu.

Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu.

Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Související obsah

01:54

Sněmovna rozvolnila rozpočtová pravidla. Opozice hrozí Ústavním soudem

15. 5. 2026 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​Opoziční poslanci již dříve oznámili, že se chtějí v případě schválení zákona ve sněmovní verzi obrátit na Ústavní soud. Jedním z důvodu je možnost vlády upravovat v některých případech rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Znamená to podle nich změnu rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí. Podle Jana Papajanovského (STAN) i místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) bude jedním z argumentů pro Ústavní soud i pevné hlasování, které prosadila vládní koalice.

„Místo aby vláda přizpůsobila rozpočet zákonu, přizpůsobuje zákon rozpočtu, to je úplně zvrácený princip,“ prohlásil na adresu vlády předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Skopeček obvinil vládní koalici, že chce zemi zadlužit na generace dopředu. Věra Kovářová (STAN) uvedla mimo jiné, že státní dluh nezmizí přestěhováním do jiné kolonky, ale pořád to budou peníze, které budou muset občané jednou zaplatit.

Senátoři chtěli mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku. Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Senátor Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09) řekl, že Senát řešil v předloze jen ty nejpalčivější problémy, které mu přišly jako zásadní.

Související obsah

16:23

Plaga chce pro školství desítky miliard navíc. Má podporu odborníků na vzdělávání

26. 6. 2026 Martin Švec M. ŠVEC

​Hlavní změnou, kterou zákon v předložené podobě přinášel, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Nově má také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje. Představitelé Pirátů proto již dříve uvedli, že vláda úrokové výdaje vyřazuje z takzvané dluhové brzdy.

Na návrh ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vložila Sněmovna do zákona nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl financovat pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené státní pokladně. Takto poskytnuté peníze se nebudou započítávat do výše zadlužení státu podle zákona o pravidle rozpočtové odpovědnosti.