V lidském genomu je DNA neznámých předků. Je to vzrušující, tvrdí vědci

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Lukáš Skládal

2. 8. 2026, 19:15

Američtí vědci našli v lidském DNA geny předků, o nichž doposud nevěděli. Dokazuje to, že se moderní člověk a druhy jemu příbuzné opakovaně křížily mezi sebou navzájem.

Lidský genom ukrývá DNA dosud neznámých předků. Vychází to z výzkumu Kalifornské univerzity v Berkeley, jehož výsledky publikoval vědecký časopis Science.

„Předchozí výzkumy sice nalezly náznaky, že se moderní lidé křížili se starověkými homininy a také s dnes již vyhynulými neandrtálci a denisovany, současná studie ale přesně určuje oblasti genomu zděděné po těchto neznámých předcích a stanovuje časovou osu,“ chlubí se univerzita.

První z těchto nově identifikovaných lidských druhů se s přímými předky dnešních lidí křížil před asi 50 000 lety v Africe. Geny po něm zděděné dnes tvoří asi 1 % genomů u všech moderních lidí, což je srovnatelné s množstvím DNA zděděné po takzvaných neandrtálcích, vedlejší linii lidského rodu, která vymřela asi před 40 tisíci lety.

Související obsah

01:56

Vyschlý Dunaj překvapil. Našli se tam pozůstatky pravěkého zvířete

30. 7. 2026 Monika Všetečková M. VŠETEČKOVÁ

Druhý dosud neurčený druh byl mnohem starší, a to 1,8 milionu let, což odpovídá přibližně období, kdy žil druh Homo erectus. Geny tohoto takzvaného superarchaického předka moderní lidé nedědili přímo, ale skrz jinou vedlejší větev lidského druhu, takzvané denisovany, kteří vyhynuli před asi 32 tisíci lety.

„Tento superarchaický nález je obzvláště vzrušující, protože odhaluje genetické příspěvky lidské linie, která žila před více než milionem let,“ říká výzkumník na Univerzitě Johnse Hopkinse a spoluautor studie Arjun Biddanda.

Související obsah

01:44

Archeologům z Brna se podařil unikátní objev. V jeskyni našli pravěké rytiny

20. 1. 2026 Alena Šedivá A. ŠEDIVÁ

Pro výzkum vyvinuli vědci úplně novou techniku s názvem TRACE, která vychází z analýzy genomů současných lidí napříč světem. „S pomocí prastaré DNA neandrtálců a denisovanů v kombinaci s těmito novými metodami se dozvídáme, že míšení mezi lidskými populacemi bylo v průběhu času všudypřítomné,“ říká expertka na molekulární biologii na univerzitě v Berkeley Priya Moorjaniová.

„Často si lidskou evoluci představujeme jako větvený strom, ale nová genomická data a analytické metody odhalují mnohem propojenější historii – složitou síť populací propojených opakovanými epizodami migrace a míšení,“ dodala Moorjaniová.