APLIKACE TN.CZ
Zahraničí

Unikl Putinův plán i pro Česko. Nejdříve je na řadě malá evropská země

Unikl Putinův plán i pro Česko. Nejdříve je na řadě malá evropská země
Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu (28. 7. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Rusko mělo rozjet rozsáhlou operaci, která má dostat Moldavsko pod vliv Kremlu. Operace měly sahat od uplácení voličů, přes zapojení kněží až po přípravy na narušení voleb. V sázce nemusí být jen Moldavsko, ale i širší bezpečnost Evropy.

Podle zjištění deníku The New York Times vede Rusko v Moldavsku rozsáhlou operaci, která má zvrátit prozápadní směřování země a dostat ji pod svůj vliv. Využít mělo podplácení voličů či vliv pravoslavných kněží. „Našim cílem pro rok 2026 je rozpad NATO a Evropské unie zevnitř,“ měl Putin sdělit svým spolupracovníkům na tajné schůzce. 

Získat Moldavsko na svou stranu má být jednou z Putinových nejvyšších priorit. Nepatří totiž do NATO, ale má strategickou polohu mezi členskými zeměmi a Ukrajinou. „Rusko nás chce využít jako odrazový můstek pro nepřátelské aktivity proti Ukrajině,“ uvedl Stanislav Secrieru, bezpečnostní poradce moldavské prezidentky.

Související obsah

Součástí Putinova plánu mělo být i dobytí jižní Ukrajiny, což by vytvořilo pozemní koridor mezi Ruskem a Moldavskem. „Z těchto důvodů na své akce Rusko v posledních několika letech vyčlenilo bezprecedentní zdroje,“ dodal Secrieru.

Součástí tlaku byly také přímé útoky v blízkosti Moldavska. Ruské síly ostřelovaly ukrajinskou vodní elektrárnu poblíž moldavských hranic, čímž kontaminovaly regionální zásoby vody. Zasáhly také vedení vysokého napětí v západní Ukrajině, které dodávalo až 70 % elektřiny Moldavska, což způsobilo rozsáhlé výpadky proudu, informoval web United24.

Vláda prezidentky Maii Sanduové označila členství v EU za prioritu a tím se stala cílem Kremlu. Moskva se ji podle dostupných zjištění snažila v posledních volbách i referendu odstavit od moci všemi dostupnými prostředky.

Související obsah

Stejný cíl měl mít Kreml i před loňskými parlamentními volbami, na jejichž ovlivnění se měl připravovat celé měsíce. Hackeři měli proniknout do systémů volebních komisí, propaganda běžela naplno a lidé cvičení v Srbsku měli v zemi zasít zmatek.

Sergiu Zama, vysoce postavený moldavský prokurátor, který se už více než rok zabývá případy souvisejícími se zasahováním do voleb, sdělil, že k narušení hlasování stačila jen hrstka rekrutů. „Cílem nebylo najít tisíc lidí, kteří by páchali trestnou činnost. Stačilo zažehnout jiskru,“ uvedl. 

Související obsah

Podobné ruské zásahy se ale netýkají jen Moldavska. Podle Evropské služby pro vnější činnost Rusko v roce 2025 cílilo na volby mimo jiné v Německu, Polsku, Rumunsku i Česku.

Metody se mohou lišit, společným jmenovatelem ale je podle evropských institucí snaha oslabovat demokratické procesy a evropské státy.

Zelenskyj odhalil tajný Putinův plán na Evropu. Využije masovou mobilizaci (8/2026):

TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz