Složení potravin zajímá jen 13 procent Čechů. Důležitá je pro ně hlavně cena

Klára Pospíšilová

22. 8. 2026, 21:02

Vyznat se v tom, co patří mezi ultrazpracované potraviny, je někdy těžké. Podle marketingových specialistů ale existují indicie, jak rozeznat škodlivé průmyslově zpracované potraviny od těch, které naopak můžou být pro naše zdraví přínosem, a to přesto, že procházejí nadměrným zpracováním.

Emulgátory, dusitany, dusičnany, barviva, fosfáty a mnoho dalších, takzvaná éčka, kvůli kterým je složení potravin mnohdy delší než román. Právě z něj podle odborníků poznáme ultrazpracované jídlo. „Má to víc než jednu složku složení, samozřejmě i takový jogurt má více složek, ale většinou nedokážeme rozeznat nebo neznáme ty, které tam jsou,“ říká výživový poradce Vojtěch Urban.

Problémem podle lékařů není jedno konkrétní éčko. Jde prý o potravinu jako celek. Jen pro představu – dvě mražené pizzy od stejné značky podle vědců tabulkově spadají do ultrazpracovaných potravin. Přesto v nich je rozdíl, jedna má podle lékařů složení vlídnější k lidskému tělu, o té druhé se to prý říct nedá. A takových příkladů najdeme víc.

Související obsah

02:38

Počasí zničilo velkou část úrody. Potraviny mohou zdražit i o desítky procent

6. 8. 2026 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​Například toustový chléb a celozrnné pečivo. To je po třech dnech tvrdé jako kámen, toustovému chlebu, který je plný konzervačních látek, se nic nestalo. „Tyhle nekvalitní tuky jsou jedny z nejtoxičtějších pro buňky,“ vysvětlil praktický lékař Cyril Mucha.

Složení potravin ale zajímá jen 13 procent Čechů. Pro téměř 80 procent z nás je prý rozhodující cena. Podle marketingových expertů za zvýšenou konzumaci ultrazpracovaných potravin může i rozmístění výrobků v obchodech. „Cíl obchodníků je potraviny prodat. Abychom je prodali, musí být umístěny na nejatraktivnějších místech, v úrovni očí, středové uličky uprostřed obchodů,“ říká ekonom Petr Studnička.

„Výrobci samozřejmě optimalizují obal, musí být v regálu vidět. Zároveň vyjednávají s řetězci, kde v obchodě, v kterém regálu se to bude nacházet,“ dodává k tomu výkonný ředitel Institutu managementu Jan Wegert.

Podle úrovně průmyslového zpracování vědci potraviny rozdělují do čtyř kategorií. Většinu našeho jídelníčku by prý měly tvořit potraviny čerstvé.