Česko patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhuje, aby se omezil noční prodej alkoholických nápojů a pravidla pro jeho reklamu. Jenže plány na zpřísnění pravidel narážejí na odpor koaličních partnerů. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) opatření odmítá.
Snížit nadměrnou spotřebu alkoholu v Česku slibuje ministr zdravotnictví už od července. Mezi možnými opatřeními zmiňoval třeba omezení nočního prodeje. Po včerejší koaliční radě už ale konkrétnější být nechce.
„Nadměrná konzumace alkoholu má prokazatelně závažné dopady na zdraví lidí i celou společnost. Proto se chceme zaměřit především na prevenci a osvětu, zejména u dětí a mladistvých. Pokud jde o případná další opatření, budou předmětem další diskuze,“ míní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Ty návrhy se ozývají. Ozývají se od různých prostě i třeba neziskových organizací, že by se měl omezovat alkohol, je to v zájmu třeba dětí. On jako ministr zdravotnictví řekl, ano, já bych s tím souhlasil, to je přece v pořádku,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Jenže na koaliční radě se svými plány narazil. „Zásadně nesouhlasíme s návrhem ministra zdravotnictví Vojtěcha, který chce zakazovat dospělým lidem, aby si mohli koupit po 21. hodině nebo alternativně po 22. hodině po práci třeba jedno pivo,“ tvrdí Okamura.
„Motoristé obecně jsou proti omezování reklamy na alkoholické nápoje,“ uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (AUTO). Vojtěch přitom původně zmiňoval, že by o případném omezení nočního prodeje mohla rozhodovat i sama města.
Názory lidí na omezení prodeje alkoholu se různí. Někteří by jeho dostupnost výrazně omezili, a to především kvůli mladým lidem a problémům, které opilí lidé způsobují policistům či záchranářům. Jiní ale namítají, že většina lidí dokáže pít s mírou a není důvod jim nákup alkoholu komplikovat.
Návrh by podpořila i část opozice. „Určitě má smysl bavit se o omezení prodejní doby ve večerních hodinách. Určitě má smysl vést debatu o tom, zda je nutné, aby v průběhu dne v televizi mohla běžet reklama na tvrdý alkohol,“ řekla šéfka poslaneckého klubu STAN a místopředsedkyně hnutí Michaela Šebelová.
„Když si přes internet objednáváte kratom, musíte se prokázat pomocí ID, je to podobné jako přes bankovní identitu. Vláda to teď navíc chce úplně zrušit. Jenže když si objednáváte alkohol, pouze odškrtnete, že vám bylo 18 let. Nerozumím tomu, proč už dávno není podobný systém zavedený i pro alkohol,“ podivuje se poslankyně Barbora Pipášová (Piráti). Konkrétní omezení ale vláda zatím neprojednává.
Pití alkoholu se neodráží jen na zdraví člověka, který ho pije. Dopady má třeba také na jeho okolí, bezpečnost na silnicích, kriminalitu a v neposlední řadě i na státní rozpočet. Podle Českého statistického úřadu denně nebo téměř denně pije alkohol 6 až 11 procent dospělé populace. Alkohol konzumuje přitom zhruba 80 procent Čechů.
„Nejprve dochází k postižení zažívacího traktu a žaludku. Později, když se alkohol vstřebává, už dochází k postižení jater, srdečního svalu, ale především nervového systému,“ říká praktický lékař Josef Štolfa.
Alkohol má vliv na vznik nejméně sedmi druhů rakoviny a kvůli vysoké energetické hodnotě může přispívat i k nadváze. „V České republice zemře na následky nadměrné konzumace alkoholu přibližně šest až sedm tisíc lidí,“ tvrdí Martina Bulánková, ředitelka nezávislého odborného think-tanku.
„Alkohol má krátkodobé a dlouhodobé účinky. Ty krátkodobé vnímá veřejnost zásadně pozitivně. Jedná se o nějaké uvolnění,“ popisuje adiktolog z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Miroslav Barták. Dlouhodobě ale může přispívat ke vzniku depresí, úzkostí nebo emoční nestability. Ovlivňuje i mezilidské vztahy.
„Valná část případů domácího násilí je ovlivněna alkoholem,“ dodává navíc Barták. Podle statistik stojí alkohol za 65 procenty trestných činů, které jsou u nás spáchány pod jeho vlivem. „V necelých devět a půl tisících případech byly tyto skutky spáchány pod vlivem alkoholu,“ doplnil policejní mluvčí Jakub Vinčálek.
Alkohol je u nás ročně příčinou také zhruba 4 500 dopravních nehod, tedy asi pěti procent všech havárií. Zdravotní pojišťovny v České republice vydávají na přímou léčbu všech závislostí zhruba dvě miliardy korun ročně, přičemž největší díl, zhruba dvě třetiny, připadá na léčbu závislosti na alkoholu. Naopak do státní kasy alkohol přináší miliardy.
„Prodej alkoholu přináší, co se týká piva, zhruba šest miliard korun ročně. Co se týká lihu, lihových produktů, tak je to o něco více, dohromady je to kolem 15 miliard korun,“ potvrzuje hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Spotřeba alkoholu v Česku sice klesá. I tak ale celosvětově patříme mezi země s jeho nejvyšší spotřebou.
Množství vypitého alkoholu na osobu za rok celosvětově klesá. Lidé mají údajně méně příležitostí k pití a více jim záleží na svém zdraví. Nejméně pije mladá generace Z a nově se k ní přidali také lidé v důchodovém věku.
Umírněnost v pití alkoholu je celosvětovým trendem napříč generacemi. Podle posledního průzkumu firmy IWSR, která dlouhodobě vyhodnocuje data spojená s konzumací alkoholu, lidé pijí méně často. A když už si dopřejí, vypíjí toho méně než dřív.
V roce 2000 lidé vypili v průměru 4,9 litru alkoholu ročně. V roce 2015 to bylo o celý litr více. Trend posledních let pak ukazuje výrazný pokles na hodnoty ze začátku druhého tisíciletí.
Mladou generaci Z, tedy lidi narozené mezi roky 1997 a 2012, která v posledních letech pila nejméně alkoholu ze všech, teď předehnali takzvaní baby boomers, tedy dnešní šedesátníci až osmdesátníci.
„Generace Z nechce nutně méně zábavy, ale chce méně kocoviny, nechce promarněný následující den a chce méně úzkostí. Víc řeší spánek, nějaké cvičení, ať už práci, nebo školu, produktivitu,“ popisuje Karolína Čumriková, expertka na generaci Z. „Každý má telefon v ruce a když se opije, může cokoliv skončit na sociálních sítích, takže i přemýšlejí nad tím, jaký to může mít dopad,“ dodává.
Pití u generace boomerů již několik let klesá. To je typické pro spotřebitele, kteří dosáhnou 60 a 70 let, tvrdí Marten Lodewijks z analytické společnosti IWSR, která se zabývá analýzou a průzkumem trhu s alkoholickými nápoji.
Zajímavý obrat nastal také ve vnímání takzvaného pití s mírou. Jednu až dvě skleničky denně považuje za škodlivé pro zdraví podle nového průzkumu Gallupova ústavu 53 procent Američanů.
Na zdravotní rizika spojená s nadměrnou konzumací alkoholu reagují i jednotlivé evropské země. Například ve Varšavě začátkem června zakázali prodej alkoholu ve večerních hodinách. Podobné nařízení platí i ve Splitu, Dublinu, Milánu nebo Tallinnu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz