Island rozhoduje o svém členství v EU. Napoprvé jednání nevyšla kvůli rybolovu

Anna Gottwaldová

29. 8. 2026, 21:20

Island v sobotu rozhoduje o připojení k Evropské unii. Nejde zatím přímo o členství, ale obyvatelé hlasují o tom, jestli má země po 13 letech obnovit jednání o vstupu. Debatu otevřela hlavně rostoucí nejistota ve světě. Očekává se těsný výsledek a jasno by mělo být kolem půlnoci.

Island je s pouhými 400 tisíci obyvateli zemí sopek, ledovců a také jedněch z nejbohatších rybářských lovišť severního Atlantiku. Rybolov je pro zemi tak důležitý, že kvůli ostrému sporu o kontrolu nad ním už jednou Island jednání o vstupu do Evropské unie přerušil.

O členství začal Island vyjednávat už v roce 2009, krátce po finanční krizi. O čtyři roky později rozhovory zastavil. Od té doby se ale situace změnila. Island se z krize dostal, zato teď je prý nestabilní svět kolem něj. „Svět se mění. Myslím, že stojí za to podívat se, jaké možnosti máme. Jsme malý národ a nevím, jestli v dnešním světě dokážeme obstát sami,“ řekl obyvatel Islandu Ragnar Erlurson.

Právě oblast Arktidy a severního Atlantiku se v posledních měsících stala terčem zájmu prezidenta Donalda Trumpa. Ten si dělá zálusk hlavně na sousední Grónsko. Jenže ve svých projevech už několikrát obě země, údajně omylem, zaměnil. „Trump a jeho zájem o Grónsko mě děsí. Myslím, že by nám pomohlo být součástí mnohem silnějšího bloku, který by nás před podobnými hrozbami mohl chránit,“ myslí si Islanďan Gennar Tryggvason.

Související obsah

Island hlasuje o vstupu do EU. Analytik zhodnotil možné dopady členství

29. 8. 2026 TN Live T. LIVE

​A tak zatímco jedni vidí v Evropské unii větší jistotu, druzí se obávají, že by Island musel za členství něco obětovat, třeba právě rybolov. „Na Islandu si ponecháváme 100 % zisku a chceme, aby to tak zůstalo. To je naše obava v případě, že se připojíme ke Společné rybářské politice,“ sdělila výkonná ředitelka Fisheries Iceland Heidrún Marteinsdóttir.

Island přitom už dnes stojí jednou nohou v evropských strukturách. Členem Unie sice není, vazby na ni má ale velmi těsné. „Je nejen součástí schengenského prostoru a je členem jednotného trhu. Ta nevýhoda je v tom, že pokud jste součástí jak Schengenu, tak jednotného trhu, tak musíte přijímat tu legislativu, aniž byste o tom mohl rozhodovat,“ poznamenal ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Podle průzkumů převažují spíše odpůrci. Pokud by zvítězili příznivci, o samotném vstupu do Unie by Islanďané rozhodovali až v dalším referendu.