Na Zemi místo, kde bychom byli v případě apokalypsy v absolutním bezpečí, nenajdeme. Existují však místa, která jsou v případě výbuchu sopky, vlny tsunami, smrtelné pandemie nebo nukleární války bezpečnější než jiná. Tým expertů studoval a mapoval místa, na která by se bylo v takových situacích nejvýhodnější uchýlit.
Autoři studie publikované ve vědeckém časopisu Global Challenges rozdělili potenciální katastrofy do tří kategorií: katastrofy spojené s náhlým úbytkem slunečního svitu, kolaps globální infrastruktury a biologické hrozby.
Nehodnotili přitom jen vzdálenost od případného konfliktu. Důležitá je také schopnost země zajistit si potraviny, energii, zdravotní péči a základní fungování společnosti.
Nejlepší předpoklady pro přežití různých globálních katastrof má podle nich především Austrálie, velmi dobře si vede také Nový Zéland.
Jedním z klíčů je její geografická poloha. Je daleko od hlavních geopolitických center a v případě některých scénářů by těžila z toho, že se nachází na jižní polokouli.
Výhodou je také schopnost vyrábět velké množství potravin, rozsáhlé zemědělské oblasti, energetická infrastruktura a značná rozloha. Země má zároveň různé klimatické oblasti, což zvyšuje její možnosti přizpůsobit se změně podmínek.
Nový Zéland má podobnou výhodu díky izolaci a vlastní zemědělské produkci. Jeho slabinou je ale menší průmyslová základna a větší závislost na zahraničním obchodu.
A právě tady studie přináší důležitý závěr: ani nejbezpečnější země světa by v případě skutečně globální katastrofy nedokázala jednoduše „odstřihnout svět“ a přežít sama.
Austrálie je například stále závislá na dovozu některých paliv, léků a dalších klíčových komponent. Pokud by se zhroutil mezinárodní obchod, dostala by se pod tlak i ona.
Jedním ze scénářů, který vědci zkoumali, je rozsáhlá jaderná válka. Nejde přitom pouze o přímé následky výbuchů. Velké množství sazí a částic by mohlo omezit množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země. Následná změna teplot a srážek by mohla dramaticky narušit zemědělskou produkci a zásobování potravinami.
V takovém scénáři by měla výhodu jižní polokoule, ve které se právě Austrálie a Nový Zéland nacházejí. Ta je podle studie méně vystavena některým rizikům spojeným s jaderným konfliktem a nachází se tam méně velkých aktivních sopek.
Katastrofa ale nemusí mít jen podobu jaderné války. Studie se zabývá také scénářem, kdy by na dlouhou dobu přestala fungovat část globální infrastruktury.
Stačit by mohl rozsáhlý výpadek elektrických sítí způsobený například extrémní geomagnetickou bouří, kybernetickým útokem nebo elektromagnetickým impulzem. Moderní společnost je totiž mnohem závislejší na elektřině, než si běžně uvědomujeme. Bez ní se začnou komplikovat dodávky potravin, doprava, výroba, komunikace i zdravotní péče.
A právě tady se jako výhoda ukazuje schopnost země vyrábět si vlastní potraviny a energii. Geografická izolace, soběstačnost, kvalitní správa státu a decentralizace, patří podle autorů mezi nejdůležitější faktory odolnosti.
V Itálii vybuchla sopka. Letiště rušilo lety (5/7/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz