Čeští školáci se zhoršují už 25 let v řadě. Podle výsledků mezinárodního testování si ti 15letí oproti předcházejícím testům v roce 2022 pohoršili nejčastěji v matematice a čtení. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) za zhoršením výsledků stojí horší čtenářské návyky a také oslabená pozornost žáků. Přesto Česko zůstává v mezinárodním srovnání znalostí nad průměrem vrstevníků ze zemí Evropské unie.
Čeští žáci se v loňském mezinárodním testování PISA oproti roku 2022 výrazně zhoršili. Nejvýraznější je propad v matematice. „Mezi lety 2022 až 2025 došlo ke zhoršení statisticky významnému matematice a ve čtení nebo čtenářské gramotnosti,“ řekl ústřední školní inspektor z České školní inspekce Tomáš Zatloukal.
V matematice se průměrný výsledek žáků od roku 2003 snížil o téměř 40 bodů. Dovednosti se zhoršily i v přírodních vědách, i když ne tak markantně. „U čtenářské gramotnosti to výrazné zhoršení se nám také už projevilo i v tomto šetřen,“ vysvětlil Zatloukal.
Testování PISA pořádá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a účastní se ho 15letí žáci z desítek zemí. Neověřuje jen školní znalosti, ale především schopnost využívat poznatky v běžném životě. V roce 2025 se do testování zapojilo více než 760 tisíc žáků z 91 zemí. Hlavními testovanými oblastmi byly matematika, přírodní vědy a čtenářská gramotnost.
„Dobrou zprávou je, že ČR zůstává ve všech třech srovnávaných oblastech v rámci zemí OECD nadprůměrná. V celé Evropské unii a zemích OECD se hodnoty snižují. Česká republika, přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO) pro TV Nova.
Dlouhodobým problémem Česka zůstává také vysoký podíl žáků, kteří nedosahují ani základní úrovně dovedností. Nadprůměrně se naopak českým žákům dařilo při řešení úloh v digitálním prostředí. Podle Plagy se ale současné děti potýkají s oslabenou pozorností a proměnou čtenářských návyků. „Nebyly sociální sítě, digitální zařízení nebyla takto intenzivně využívána,“ dodal ministr.
Výsledky podle ministra ukazují také na horší vztah dětí k učení. Čeští žáci jsou podle něj podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Od roku 2022 klesl podíl těch, kteří se rádi učí nové věci, dokončují započatou práci nebo jsou ochotní při náročnějším úkolu vynalézt větší úsilí. „Kompetence našich žáků k učení jsou velmi nízké a mohou je v získávání nových vlastností velmi limitovat,“ doplnil ústředí školní inspektor Tomáš Zatloukal (nestr.).
Výsledky českých žáků byly ve všech třech oblastech výrazně lepší než žáků ze Slovenska. V matematice získali Češi 477 bodů, zatímco Slováci 469. Největší rozdíl se ale projevil v oblasti čtenářské gramotnosti. Školáci z Česka v něm získali 468 bodů. Slováci naopak zaostali o 20 bodů.
V mezinárodním srovnávání dosahují tradičně nejlepších výsledků asijské země, jako jsou Čína, Tchaj-wan nebo Japonsko. Z evropských států si vedly nejlépe Estonsko, Velká Británie, Finsko, Švýcarsko a Irsko. Výsledky, které byly srovnatelné s českými žáky, měli studenti z Nizozemka, Polska nebo Litvy.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz