Karenční doba se může vrátit. První tři dny nemocenské by se neproplácely

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) míří na jednání vlády (20. 7. 2026) | Zdroj: Anna Kristová / MAFRA / Profimedia

Lucie Jiránková

14. 9. 2026, 08:57

V Česku by mohla být znovu zavedena tzv. karenční doba. Lidé by tak během prvních tří dní nemocenské nedostávali náhradu mzdy. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) po návratu karenční doby volají zaměstnavatelé. Prezident Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula však s jejím znovuzavedením nesouhlasí.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V diskuzním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Současný stav podniky stojí miliardy korun ročně. Českomoravská konfederace odborových svazů se zavedením karenční doby nesouhlasí, uvedl na síti X její předák Josef Středula.

Karenční doba skončila v červenci 2019. Zrušila ji tehdejší vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů. S novelou přišla sociální demokracie. Obnovení náhrad bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD při vyjednávání s hnutím ANO o menšinovém koaličním kabinetu. Předlohu tehdy podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.

Podle Juchelky by ale karence měla být znovu zavedena. „Četl jsem, že s tím chce přijít ministr (pro sport) Boris Šťastný (AUTO) jako s poslaneckým návrhem. My se podíváme, jak ten návrh bude vypadat, ale ta myšlenka není k zahození,“ řekl.

Související obsah

Vláda sníží podporu o tisíce korun. Vyšší není potřeba, myslí si Juchelka

1. 9. 2026 Jakub Loukota J. LOUKOTA

Ministerstvo financí odhaduje, že letos dají podniky na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci 8,5 až devět miliard korun. „Zaměstnavatelé po tom volají,“ podotkl ministr k návratu karenční doby. Zdůraznil, že opatření se nijak neprojeví ve státním rozpočtu. Jedním z argumentů pro něj bylo i to, že pouze tři čtvrtiny receptů vydaných u praktických lékařů nakonec lidé v lékárnách skutečně uplatní.

Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019 a 2022 o 88 procent. Analýzu v létě 2023 zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl tehdy ČTK předseda představenstva asociace Josef Jaroš.

Související obsah

02:05

Juchelka určil, o kolik vzrostou důchody. Všichni dostanou stejnou částku

21. 8. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

Středula v neděli uvedl, že návrat karenční doby by byl krokem zpátky. Nemocný člověk podle něj nemá být trestán tím, že první tři dny své nemoci přijde o peníze, zvlášť když si zaměstnanci na nemocenské pojištění celý pracovní život přispívají. „Pokud chceme, aby se lidé do práce vraceli zdraví a byli schopni podávat plný výkon, musíme jim umožnit, aby se v době nemoci skutečně léčili, a ne je nutit chodit nemocné do práce!“ dodal Středula. ČMKOS své odmítavé stanovisko k záměru zveřejnila již na začátku září.

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.