Už brzy nastane bod zlomu. Padl termín, kdy může skončit válka na Ukrajině

Ruská armáda | Zdroj: Profimedia

Anastazie Podhůrská

9. 10. 2026, 05:50

Letošní zima by podle expertů mohla přinést zásadní zlom v ruské válce proti Ukrajině. Kreml se podle odborníků dlouhou dobu spoléhal na to, že Kyjev porazí pomalým oslabováním. Teď se ale zdá, že Rusko mění taktiku.

Válka na Ukrajině v poslední době čím dál tím více eskaluje. Rusko ve velkém útočí nejen na ukrajinské hlavní město Kyjev, ale i na další velká města a vedle civilních cílů se zaměřuje na energetickou a logistickou infrastrukturu. Na druhou stranu Ukrajina cílí na ropné rafinerie, sklady pohonných hmot a vojenské základny v ruském vnitrozemí, píše portál Focus.

Rakouský historik a důstojník Markus Reisner se domnívá, že zlom by mohl přijít v následujících měsících. „Paradoxně je kvůli rostoucí eskalaci války šance na příměří větší než kdykoli předtím,“ řekl.

Válka na Ukrajině by podle experta na východní Evropu Andrease Umlanda mohla skončit už příští rok na jaře, uvedl v rozhovoru pro deník Tagesspiegel. „Letos v zimě se pravděpodobně rozhodne hodně věcí,“ řekl s tím, že částečně Rusko motivují i západní sankce.

Související obsah

01:55

Moskevská oblast v plamenech. Ukrajina provedla masivní útok na Rusko

6. 10. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

​​Podle Reisnera se Rusko pokusí v následujících týdnech izolovat ukrajinská města a odpojit je od dodávek elektřiny před blížící se zimou. I podle vojenského experta Gustava Gressela je vyčerpávající bombardování civilního obyvatelstva součástí ruské strategie.

„Chtějí, aby ukrajinské obyvatelstvo povstalo proti vládě, protože už mají dost války a raději se podřídí Rusku, než aby pokračovali v boji,“ nastínil Gressel ruské pohnutky. Průzkum Mezinárodního sociologického institutu v Kyjevě z konce léta ale ukázal, že 77 procent dotázaných uvedlo, že odpor musí navzdory útokům pokračovat.

Ztráty rostou na obou stranách a zdroje se vyčerpávají. „Ani jedna strana tohle nemůže snášet donekonečna,“ dodal Reisner. Za jakých podmínek by boje skončily ale není v současnosti možné odhadovat. Rusko například požaduje, aby Ukrajina nevstoupila do žádné aliance, například do NATO, nebo si činí nároky na některá ukrajinská území.

Související obsah

02:06

Rusko v den Putinových narozenin provedlo masivní útok. Následky na Ukrajině jsou tragické

8. 10. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

​Územní ústupky ale jak Ukrajina, tak její evropští spojenci označují za naprosto nepřijatelné. Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti prohlásil, že z požadavků nehodlá ustupovat a chce jich dosáhnout diplomaticky, nebo vojensky.

„Zda to bude možné do jara 2027 nezávisí jen na vývoji situace na frontě, ale také na personální, materiální a finanční odolnosti Ukrajiny,“ uvedl plukovník ve výslužbě a spolupracovník Ženevského centra pro bezpečnostní politiku Wolfgang Richter s tím, že Kyjev se potýká se třemi zásadními nedostatky: nedostatkem systémů protivzdušné obrany a munice, nedostatkem lidí a mezerami ve státním rozpočtu.

Na druhou stranu Moskva na tom není o moc lépe. „Obrovské výdaje Ruska na udržení stabilního počtu vojáků zatěžují státní rozpočet přinejmenším stejně jako rostoucí výdaje na zbrojení, zatímco zásoby starších zbraňových systémů se zároveň tenčí,“ zdůraznil Richter. Rusko se dále potýká s inflací a nedostatkem benzínu.

Rozhovor s politologem Janem Šírem u ruských útocích na Ukrajinu (10/2026):