Česko se chystá na útoky proti klíčovým objektům. Vojáci cvičí v ulicích

Ondřej Špalek, Adéla Snopová

9. 10. 2026, 20:42

Česko se připravuje na útoky proti kritické infrastruktuře státu. Jejich hrozba je podle expertů čím dál vyšší a následky mohou být nedozírné. Stále častěji se proto ve vytipovaných objektech a lokalitách konají předem avizovaná, ale i utajovaná cvičení armády, policie a dalších složek integrovaného záchranného systému. A zapojuje se do nich stále více civilistů.

Armádní shromaždiště na okraji Prahy v pátek v poledne. Vojáci se připravují na cvičení ze série Safeguard 2026. To je má naučit chránit ve spolupráci s policií kritickou infrastrukturu hlavního města.

„Přesunout se odsud, z místa soustředění, k objektu kritické infrastruktury, převzít ho, zahájit jeho střežení a potom ho opustit,“ vypočítává činnosti ředitel Krajského vojenského ředitelství hlavního města Prahy Pavel Mareček.

Vojáci se mají pohybovat na několika místech – třeba kolem areálu Pražských vodovodů a kanalizací na Vinohradech. Čtyřdenního cvičení se zúčastní na 150 vojáků. Drtivá většina z nich jsou aktivní záložáci, tedy ne profesionálové. Ti se do podobných akcí zapojují čím dál častěji.

„Situace kolem nás je, jaká je, a musíme na to být připraveni i v rámci tohohle cvičení,“ říká Daniela Polesová, členka aktivních záloh. S tím souhlasí také bezpečnostní analytici.

„Je otázkou, jestli se můžeme bavit ještě pouze o hrozbě, když útoky na kritickou infrastrukturu zaznamenáváme každý den z členských zemí Severoatlantické aliance i z členských zemí Evropské unie,“ zamýšlí se bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Související obsah

21:25

USA a NATO uspořádají v Evropě rozsáhlá cvičení. Dorazí tisíce vojáků

4. 10. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​Ochrana kritické infrastruktury je velké téma pro policii. Ta na víkend plánuje velké cvičení i v areálu muničních skladů vlašimské zbrojovky. Trvale je kvůli hrozbám přítomna na řadě strategických míst. Pražské Letiště Václava Havla nebo dukovanská jaderná elektrárna mají dokonce vlastní obdobu zásahové jednotky.

„Považuji za nutné říci, že aktuálně nemáme žádné informace o jakémkoliv nebezpečí, které by bezprostředně ohrožovalo Českou republiku a její občany,“ říká mluvčí Policejního prezidia David Schön.

Strategická místa se přitom už běžně stávají terčem kyberútoků. „Na to jsou zase cvičení, kde se cvičí spolu s NATO, a těch cvičení je několik typů, které probíhají poměrně pravidelně,“ popisuje odborník na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka. Ty ale rozhodně nevzbudí tolik pozornosti jako vojáci v ulicích. Armáda upozorňuje, že zvýšený výskyt uniforem v hlavním městě uvidí lidé až do pondělka.

Kvůli rostoucí hrozbě ruských hybridních útoků zpřísňují strategické podniky bezpečnostní opatření. Týká se to energetických a zbrojařských firem, ale například i vodáren. Některé budou muset důkladněji prověřovat klíčové zaměstnance, jiné posilovat bezpečnostní týmy.

Vláda v červenci schválila nová bezpečnostní pravidla pro strategické podniky. Mezi ně patří i vodárny. Kvůli rostoucím bezpečnostním hrozbám se zpřísňují i pravidla pro jejich ostrahu.

„Budeme muset nově prověřovat takzvané kritické zaměstnance. Čeká nás teď stanovení postupu pro jejich vytipování a následně postupu pro jejich prověřování,“ uvedl generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos. To jsou třeba i ti, kteří přicházejí do kontaktu s distribucí pitné vody v úpravnách.

Související obsah

01:53

Česko chce více vojáků. Cvičit by se měli napříč republikou

28. 9. 2026 Jakub Švejkovský J. ŠVEJKOVSKÝ

​„My pravidelně provádíme cvičení ve spolupráci s armádou a s Policií České republiky, protože ochrana kritické infrastruktury je jedna z našich nejvyšších priorit,“ doplňuje Mrkos.

Mezi kritickou infrastrukturu patří třeba potravinářské podniky, telekomunikační zařízení nebo elektrárny a rozvodny. „Od železnic, silnic, rozvoden, elektrické energie, produktovodů, kterými proudí palivo. Je to úplně všechno, co když si představíte, že nefunguje, tak nefunguje a zhroutí se celý stát,“ doplňuje Mikulecký.

„S ohledem na mezinárodní situaci máme již delší čas zvýšený stupeň zabezpečení a ochrany našich objektů a to nadále trvá. Spolupracujeme s policií, ale samozřejmě aby veškerá opatření měla svůj účinek, tak nemůžu nic dále komentovat,“ říká Ladislav Kříž, mluvčí ČEZu.

„Průběžně vyhodnocujeme bezpečnostní rizika, přijímáme odpovídající preventivní opatření a jejich úroveň se dle míry možných hrozeb mění,“ uvádí mluvčí plynárenské společnosti NET4GAS David Hořínek.

Česko už má s útoky spojovanými s Ruskem zkušenosti. Patří mezi ně například výbuch muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. A nejde zdaleka o ojedinělý případ.

K jednomu z útoků v minulosti došlo i v autobusových garážích na pražském Klíčově. Šestadvacetiletý Kolumbijec se tu pokusil zapálit dva autobusy. Soud ho poslal na osm let do vězení. Podle bezpečnostních složek za útokem pravděpodobně stálo Rusko.

„Rusko si při těchto operacích najímá různé lidi na provedení těchto útoků. Viděli jsme to například při tom útoku v depu. Ten dotyčný člověk byl nabrán přes platformu Telegram. Protože oni, ti útočníci, nechtějí zanechat žádnou stopu,“ míní bezpečnostní analytik Tomáš Kolomazník.

BIS v minulosti upozornila, že se jí podařilo překazit několik dalších pokusů o sabotáže. Podle bezpečnostních expertů bude podobných útoků – ať už fyzických, nebo hackerských – jen přibývat.