Evropa řeší nedostatek vojáků v armádních zálohách. O vyšší počty bojeschopných lidí usiluje i Česko. Armáda chce do dvou let cvičit zájemce o vstup do aktivních záloh i mimo stávající výcvikové středisko ve Vyškově. Aktuálně je u nás zhruba pět tisíc členů aktivních záloh, do roku 2030 by se měl jejich počet zdvojnásobit.
Kdo chce vstoupit do aktivních záloh, musí absolvovat šestitýdenní kurz základní přípravy na vojenské akademii ve Vyškově. Cílem armády je v horizontu následujících dvou let zajistit plnohodnotný základní výcvik minimálně na čtyřech dalších místech. Ve hře jsou Líně, Přerov, Hodonín, Tábor, Bechyně i jedno místo ve Zlínském kraji.
„Chceme být schopni reagovat na rostoucí zájem a současně vytvořit dostatečnou kapacitu pro plánovaný růst aktivní zálohy,“ říká mluvčí Generálního štábu AČR Vladimír Holas.
Aktuálně slouží v české armádě přes 28 tisíc vojáků a aktivní zálohy tvoří více než pět tisíc lidí. Do roku 2030 ale Koncepce výstavby Armády České republiky počítá s dosažením cíle 10 tisíc vojáků v aktivní záloze a 30 tisíc vojáků z povolání.
Nová střediska by zájemcům umožnila projít kurzem poblíž domova. Vyškov svou roli neztratí, nadále zůstane klíčovým místem pro přípravu profesionálních vojáků.
„Pobaltské státy nebo Polsko dneska pracují s pojmem total defence neboli celospolečenská obrana. Je to stát, armáda, samosprávy, firmy, kritická infrastruktura a obyvatelstvo. A ti všichni jsou do toho zapojení,“ upozorňuje bezpečnostní expert Lumír Němec.
Co se týče počtu lidí s vojenským výcvikem, nejlépe jsou na tom podle expertů Finsko a Švýcarsko. „Obě ty země jsou v případě krize schopné postavit relativně velkou armádu, Švýcaři asi sto tisíc lidí, Finové asi 280 tisíc vojáků, se záložníky jsou schopní jít na 980 tisíc,“ vypočítává Němec. S českou armádou se podle něj tyto počty nedají srovnat.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz