Polární vír způsobí extrémní mrazy. Modely odhalily termín, kdy má dojít ke kolapsu

Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

11. 10. 2026, 05:40

Polární vír by mohl od konce prosince výrazně zeslábnout a zvýšit pravděpodobnost vpádů arktického vzduchu. Část modelových scénářů naznačuje i obrácení proudění, které provází jeho zásadní narušení. Dopady na počasí by se mohly projevit během ledna a února. Aktuální výhled však směřuje výraznější chlad spíše do Spojených států, zatímco většině Evropy předpovídá mírnější podmínky.

Na možný zlom upozornil web Severe Weather Europe při rozboru sezónního modelu Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). „Předpověď udržuje polární vír blízko normálu do poloviny prosince,“ napsal autor Andrej Flis. Od konce měsíce ale průměr modelových scénářů ukazuje výrazně slabší proudění než obvykle. Řada scénářů naznačuje dokonce úplné obrácení směru větru.

Polární vír tvoří silné proudění vysoko nad Arktidou. Jeho výrazné narušení může změnit proudění i v nižších vrstvách atmosféry a usnadnit pronikání studeného vzduchu na jih. Obrácení stratosférických větrů je jedním ze znaků náhlého stratosférického oteplení. To může zvýšit riziko silných mrazů a sněžení, neurčuje však samo o sobě, které oblasti chlad zasáhne.

Související obsah

04:07

Kde léto pořád ještě nekončí: Meteoroložka řekla, jaké bude počasí v oblíbených destinacích

8. 10. 2026 TN Live T. LIVE

​Podle britské meteorologické služby Met Office mohou následky takové události ovlivnit počasí u zemského povrchu až s odstupem několika týdnů. „Náhlé stratosférické oteplení však nenastává každý rok, a ani když nastane, nemusí vždy ovlivnit naše počasí,“ vysvětluje služba. Jednotlivé události podle ní dokážou meteorologové spolehlivě předpovídat přibližně týden dopředu. Prosincový výhled proto představuje dlouhodobý signál, nikoli potvrzený termín kolapsu.

Současný modelový výhled pro druhou část zimy ukazuje chladnější podmínky především v centrálních, jižních a východních oblastech Spojených států. Většině Evropy zatím předpovídá mírnější proudění, chladnější vzduch soustřeďuje zejména na sever kontinentu. Výraznější ochlazení v Česku z těchto podkladů nevyplývá. Výslednou situaci navíc může ovlivnit silný jev El Niño, který mění atmosférické proudění.

​Flis zároveň prověřil rozšířenou teorii, podle které rychlé přibývání říjnového sněhu v Eurasii předznamenává studenou zimu. Při porovnání 47 zim odpovídal tento signál následnému vývoji arktické oscilace ve 25 případech, ve 22 nikoli. Samotná rychlost šíření sněhu tak podle jeho analýzy nestačí k předpovědi zimy. Za důležitější považuje sledování energie, která během listopadu a prosince postupuje z nižších vrstev atmosféry do stratosféry a může vír oslabovat.

Podívejte se na výhled počasí s meteoroložkou Dagmar Honsovou (8/10/2026):