Přibližně každý třetí vysokoškolák v Česku někdy přemýšlel o sebevraždě. Nadměrný stres, úzkosti a deprese pak zažívají více než tři čtvrtiny z nich. Odhalil to průzkum Národního ústavu duševního zdraví mezi více než 18 tisíci studenty. Podle odborníků za tím stojí rychlé tempo doby a klesající schopnost mladých lidí snášet zátěž.
Zažít mírný neúspěch a umět překonat překážky. To je podle psychologů nejlepší trénink odolnosti. Jenže řada rodičů dnes svým potomkům raději takzvaně umetá cestičku. S nástupem na vysokou školu pak často přichází tvrdé vystřízlivění.
„Najednou jsou postaveni do situace, kdy se musí umět sami o sebe postarat, musí si zajistit různé věci, musí se umět učit, a tohle všechno na ně může dopadat. Nejsou na to připravení, nikdy tím neprošli,“ popsala klinická psycholožka Veronika Lechovská.
Na sociálních sítích je mladá generace neustále vystavená nereálným nárokům na vzhled a úspěch. „Vlastně to je takový paradox doby. Oni se snaží podávat čím dál tím lepší výkon a zároveň mají čím dál tím silnější pocit, že nemají nějakou míru dostatečnosti v té společnosti,“ uvedl psycholog Petr Šobra.
Sedmatřicet procent vysokoškoláků v průzkumu uvedlo, že je trápí občasné myšlenky na sebevraždu. Horších výsledků v oblasti duševního zdraví obecně dosahují ženy, trans nebo genderově rozmanití lidé.
„Mladá generace nemá takzvaný wellbeing. Chodí pozdě spát, málo cvičí, věnuje se málo sportu,“ vyjmenovala psycholožka Lenka Čadová. Právě péče o tělo může být podle expertů jedním z klíčů k duševní spokojenosti.
Na delší rozhovor s Veronikou Lechovskou o duševním zdraví mladých se můžete podívat zde (12/10/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz