Česko bylo rájem zubrů. Vědci odhalili zapomenutou historii pomocí výzkumu šlechtických erbů

TN Live

27. 10. 2026, 19:24

České země možná ve středověku patřily k místům s významným výskytem zubra evropského. Naznačuje to nejen množství šlechtických a městských erbů, na kterých se zubr objevuje, ale také kosterní nálezy a historické písemné prameny. Po první světové válce byl ve volné přírodě zcela vyhuben; díky chovu v zajetí dnes žije například v Českých Milovicích. Jak významnou roli měl zubr v české krajině a může se stát znovu běžnou součástí naší přírody? To ve vysílání TN Live probrala moderátorka Kristina Kloubková s ředitelem Ochranářské společnosti Česká krajina Daliborem Dostálem.

Počet erbů českých šlechtických rodů podle Dostála ukazuje na určitý signál či trend. „Není to samozřejmě naprosto přesné číslo, naprosto přesný ukazatel, ale to, že zubři na našem území žili, potvrzují kromě šlechtických znaků, na kterých se zubr zachoval celkem na 12 různých šlechtických erbech, což je pozoruhodné tím, že to je nejvyšší číslo v rámci celé Evropy, tak výskyt zubrů potvrzují i další nálezy a další důkazy na českém území,“ vysvětlil.

Co se dalších důkazů týče, tak se jedná jak o nalezené kosti těchto monumentálních zvířat, tak z názvů například sídel, řek nebo míst.

Dříve, než člověk začal krajinu upravovat podle svých potřeb, měli zubři a jiná velká zvířata dostatek volnosti. „V té době byla krajina jiná než dnes. Byla výrazně otevřenější, výrazně parkovitější a právě velcí kopytníci včetně zubrů dokázali tu krajinu udržet podstatně otevřenější a květnatější, než je dnes. Jinak v té době, kdy člověk už zubry začal lovit a postupně je vyhubil, tak ta krajina se postupně fragmentovala a ubývalo klidných míst, kde by mohli zubři žít,“ přiblížil Dostál.

Ve volné přírodě člověk zubry už zcela vyhubil. „Jednak to bylo způsobeno lovem, protože zubr byl velmi atraktivní zvíře pro lov, a ten druhý důvod, proč zubři zmizeli, tak bylo přeměnou krajiny člověkem. Zubrovi už nezbylo potřebné místo pro to, aby mohl v klidu žít, a i tam, kde to místo bylo pro jeho život příhodné, tak byli zubři člověkem velmi výrazně rušeni,“ objasnil.

Související obsah

Psy a kočky stříleli po desítkách tisíc: Jak vypadala myslivost za první republiky

6. 9. 2021 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

​Poté, co zubr zmizel z volné přírody, zůstalo celosvětově jen asi 20 zvířat. „A z tohohle nepatrného zbytku se díky obrovskému mezinárodnímu úsilí podařilo zubra znovu zachránit a postupně vracet zpátky do přírody,“ řekl Dostál.

Zubrů postupně ubývalo před první světovou válkou. Ozbrojený konflikt jejich populaci pak zcela „dorazil“. „Způsobil to, že samozřejmě v době, kdy se zabíjejí lidé, tak se nehledí na to, jestli neloví zvířata. Takže bohužel v rámci přesunů armád v první světové válce došlo i k vyhubení zubra v přírodě, konkrétně v Bělověžském pralese. Pak ještě několik let přežívali na Kavkaze, ale tam je potkal s několikaletým zpožděním stejný osud,“ uvedl.

V současné době je zubrů zhruba 13 000. „Většina populace žije ve volné přírodě. Kromě těch úplně volně žijících populací záchraně zubra pomáhají i ty takzvaně polodivoké chovy, což je přesně případ milovické rezervace. Je to území o několika stovkách hektarů, které se může objevit i v poměrně hustě zalidněné oblasti. Tím, že jsou ohraničené, tak rezervace mohou fungovat i v blízkosti měst. Například v Holandsku funguje takhle velká rezervace zubrů i na předměstí Harlemu,“ poznamenal Dostál.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.