Česko má velké nedostatky v obraně. Jejich náprava má přijít až za příštích vlád

Klára Košacká

30. 10. 2026, 20:18

České armádě chybí vojáci, technika i zásoby. Ministerstvo obrany proto připravilo plán, jak by měla vypadat v roce 2040. Počítá s výdaji v řádu stovek miliard korun. Většina rozsáhlejších změn ale přijde až po roce 2030.

„Válka se vrátila do Evropy. Riziko konfliktu vysoké intenzity roste a varovací doba se zkracuje. Naše bezpečnost stojí na kolektivní obraně NATO, která vyžaduje plnění aliančních závazků a posilování vlastní obranyschopnosti,“ píše v úvodu nové armádní koncepce náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.

Armádě chybí lidé, má nedostatky v protivzdušné obraně a slabé zásoby. Podle dokumentu Česko neplní asi 70 procent závazků vůči NATO. U finančně nejnáročnějších zaostává o pět až deset let.

„Ten rozdíl je opravdu velký a opravdu se s tím musí něco dělat. A současná koncepce, která je před schválením, na to skutečně poukazuje,“ říká k dokumentu výzkumník z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany Zdeněk Petráš.

Související obsah

00:32

Bezpečnostní situace se zhoršuje. Mír se neudrží sám od sebe, varoval Pavel

28. 10. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Plány pro armádu

Koncepce počítá s modernizací pozemních sil i ochrany vzdušného prostoru nebo se širším využitím bezpilotních systémů. Prvním krokem bylo pořízení izraelského systému protivzdušné obrany SPYDER. Ten už prošel vojskovými zkouškami a armáda ho postupně zprovozňuje. Chystá se také nákup dalších čtyř modernějších systémů. Rozvoj samostatné dronové obrany je u nás v plánu ale až po roce 2030.

Součástí posílení protivzdušné obrany je také nákup letounů 5. generace F-35. Česko jich pořizuje celkem 24. První mají dorazit v roce 2031, plně bojeschopné budou o čtyři roky později. Spolu s personálem, výcvikem a novou infrastrukturou stíhačky vyjdou na asi 150 miliard korun.

Související obsah

11:19

Putin připravil past na Evropu. Dotknout se to může i Česka

27. 10. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Koncepce klade důraz také na logistiku, infrastrukturu a nábor vojáků. Do roku 2040 jich chce armáda mít 32 tisíc z povolání a 15 tisíc v aktivní záloze. Dnes je přitom záložníků jen něco přes pět tisíc.

Příslušníci Armády ČR | Zdroj: TV Nova

​Nedostatky má armáda i v pozemních silách. Do roku 2040 chce dokončit těžkou brigádu a rozvíjet střední. Už loni ministerstvo obrany objednalo 44 tanků Leopard 2A8 za více než 34 miliard korun. První mají dorazit v roce 2028, poslední do roku 2031. Už příští rok pak mají dorazit nová bojová vozidla pěchoty CV90.

Související obsah

01:46

Sabotáže, žhářství i drony. Evropu sužují útoky spojované s Ruskem

29. 10. 2026 Petr Virt P. VIRT

Výdaje jsou nedostatečné, tvrdí opozice

Do roku 2029 by měla vláda držet výdaje na obranu na minimálně dvou procentech HDP. Od roku 2030, kdy už bude u moci nová vláda, pak mají postupně růst, a to na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Plán ale čelí kritice opozice.

„Ten směr je ve své podstatě dobrý, armáda tam dobře identifikuje potřeby 21. století. Ale zcela tam chybí financování, které bude nabíhat podle té strategie. Až pak v roce 2030 skokově roste na 3,5 procenta, což je holý nesmysl,“ říká člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti).

„Materiál není kompatibilní s finančními prostředky, které nám Babišova vláda dává na rozpočet obrany,“ prohlásil pak další ze členů výboru Pavel Žáček (ODS).

Redakce zpravodajství TV Nova oslovila také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), náčelníka Generálního štábu AČR i několik vládních poslanců z výboru pro bezpečnost. Ti se ovšem ke koncepci nevyjádřili. Vláda by ji měla schvalovat v pondělí.