Pětatřicetiletá Kateřina z Ostravy trpí od malička vzácnou formou epilepsie. Ta jí kromě častých záchvatů způsobila například i to, že se její mentální vývoj zastavil na úrovni čtyřletého dítěte. Správnou diagnózu jí přitom lékaři stanovili až ve třiceti letech. Současná léčba dokáže Kateřině zmírnit záchvaty, nemoc jako takovou však vyléčit nedokáže.
Paní Kateřina (35) od útlého věku trpěla záškuby těla. Během dětství jí lékaři diagnostikovali epilepsii, na kterou brala běžně předepisované léky. Její stav se ale nelepšil.
„Lékařka nám jen pořád opakovala, že má Kačka v hlavě bublinu, která jí tlačí na mozek, a kvůli tomu má epileptické záchvaty a že se s tím nedá nic dělat, že je můžeme jen zkoušet tlumit. Kačka mívala i 20 záchvatů denně. Každý byl jiný, nedalo se je předvídat,“ popsala průběh onemocnění sestra Kateřiny, paní Jana.
Během záchvatů Kateřina často ztrácela vědomí a nemohla dýchat. Její stav se navíc zhoršil poté, kdy v 17 letech během záchvatu upadla, poranila si hlavu a utrpěla krvácení do mozku. „Předtím zvládala chodit, mluvila a alespoň trošku rozuměla, co jí říkáme. Po úrazu hlavy se ale vše změnilo a Kačka se vývojově vrátila na úroveň batolete,“ přiznala paní Jana.
Před pěti lety se Jana rozhodla oslovit Centrum pro epilepsii v Brně. Tam lékaři zjistili, že Kateřina trpí vzácným Lennox-Gastautovým syndromem (LGS), na který běžné prášky nezabírají. Naštěstí pro Kateřinu našli odborníci časem vhodnou léčbu, díky níž se její stav výrazně zlepšil.
„Léčba sestře rychle zabrala a počet záchvatů se u ní snížil na minimum. Sem tam se nějaký objeví, ale je výrazně kratší a slabší než dříve. Můžu ji i na chvíli posadit na židli, aniž bych se bála, že spadne,“ přiznala Jana.
Odborníci přiznávají, že toto onemocnění je těžko uchopitelné a jeho léčba závisí na konkrétním pacientovi. „LGS se od jiných forem epilepsie liší tím, že se při něm rozvíjí i mentální postižení a velmi často se s tím pojí i poruchy chování,“ poznamenala docentka z 1. neurologické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity Irena Doležalová. „Nejedná se o jedno geneticky jasně definované onemocnění, ale o skupinu onemocnění s různými příčinami,“ dodal doktor z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Kudr.
Přesto se lékaři shodují na tom, že nelze v současné době u pacientů dosáhnout úplného odstranění záchvatů. Pokud je ale LGS zachycen u dětí v raném věku, může jim léčba ochránit vývoj mozku. V Česku žije podle statistik z letošního roku mezi 800 až 1 600 lidmi s LGS. Přesný počet pacientů ale není znám, jelikož řada z nich může mít špatně stanovenou diagnózu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz