Ničivé povodně, extrémní vedra i rozsáhlé lesní požáry ohrožují stále více obyvatel evropských měst. Ani bohaté země přitom podle vědců nedokážou své obyvatele před důsledky klimatických změn dostatečně chránit. Problém podle odborníků spočívá především v nedostatečné spolupráci mezi vládami a místními samosprávami.
Povodně ve španělské Valencii v roce 2024 připravily o život více než 200 lidí a ochromily infrastrukturu. Ničivé záplavy v Německu v roce 2021 zase odhalily vážné nedostatky ve varování obyvatel před nebezpečím. Podle vědců ze švédské Lundské univerzity tyto katastrofy ukazují, že ani vyspělé státy s dostatkem peněz a moderními technologiemi nedokážou účinně čelit extrémním projevům počasí.
„Problém není v tom, že by bohatým zemím chyběly zdroje, ale v tom, že zdroje automaticky nezaručují účinnou ochranu,“ upozornili vědci v článku pro portál The Conversation. Největší nebezpečí podle nich hrozí seniorům, lidem s nízkými příjmy a migrantům. Ti totiž často žijí v méně kvalitních bytech a mají omezené možnosti, jak se před extrémním počasím chránit.
Vědci jako příklad uvádějí Velkou Británii, kde starší obytné domy nedokážou obyvatele dostatečně chránit před extrémními teplotami. Pobřežní oblasti na východě Anglie navíc ohrožuje postupující eroze, kvůli které už někteří lidé přišli o své domovy. Ve Švédsku zase podle odborníků komplikuje situaci přílišná důvěra v moderní technologie a státní instituce, kvůli níž politici podceňují klimatická rizika.
Na nedostatečnou připravenost evropských zemí upozornila letos v červnu také Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Evropa se podle ní otepluje dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Přestože všechny členské země agentury přijaly plány, jak se klimatickým změnám přizpůsobit, jejich uskutečňování zaostává. Státy se potýkají mimo jiné s nedostatkem financí, nejasným rozdělením odpovědnosti a nedostatečnou spoluprací.
Problém přiznává i samotná Evropská komise. „Regionálním a místním úřadům často chybějí zaměstnanci, odborné znalosti a prostředky, které potřebují k tomu, aby národní priority proměnily v konkrétní kroky,“ uvádí ve své letošní zprávě. Podle vědců proto evropské země potřebují nejen modernizovat infrastrukturu a zlepšovat varovné systémy, ale především změnit způsob, jakým vlády a samosprávy při ochraně obyvatel spolupracují.
Evropu bičují extrémní deště. Za dva dny napršelo tolik, kolik jinde spadne za celý rok (11/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz