Mír na Ukrajině by měl podle představ Bílého domu nastat ještě před 3. lednem příštího roku. Taková situace by přitom podle zasvěcených diplomatů mohla hrát do karet Rusku.
Americký prezident Donald Trump a lidé okolo něj tlačí na Kyjev a jeho evropské spojence, aby uzavřeli mírovou dohodu s Ruskem nejpozději na začátku roku 2027 – dříve než 3. ledna opoziční demokraté ovládnou americký Kongres. S odkazem na své zdroje v diplomatických kruzích o tom píše britský list Financial Times.
„Američané spěchají, Putin nespěchá,“ tvrdí lidé zapojení do vyjednávání. „Trump má Putina rád a chce to všechno uzavřít do ledna,“ uvedl pak vysoce postavený zdroj z ukrajinské administrativy s tím, že taková situace může Rusku nahrávat.
Trumpovi lidé totiž tlačí k ústupkům zejména Kyjev, a to k velké nelibosti evropských představitelů i opozičních demokratů. Po získání většiny v obou komorách amerického Kongresu ovšem demokraté získají možnosti, jak na Trumpa i Putina vyvinout mnohem větší tlak.
Pokud se ovšem podaří Trumpův plán uskutečnit, mohla by Ukrajina přijít o celý Donbas i o možnost vstupu do NATO. A pravděpodobně by také musela výrazně omezit velikost své armády. Tak alespoň zní hlavní požadavky Kremlu.
A mohlo by to mít negativní dopad i na další země včetně Česka. Rusko se netají tím, že chce v rámci mírových jednání prosadit stažení sil NATO za alianční hranice z roku 1997, tedy na úroveň před vstupem Česka, Polska a dalších zemí někdejšího východního bloku.
Podle polského webu Onet výměnou za to nyní Moskva nabízí demilitarizaci Kaliningradské oblasti – ruské exklávy, která leží mezi Polskem a Litvou u pobřeží Baltského moře.
Bývalý polský armádní důstojník a bezpečnostní analytik Maciej Korowaj ale před přistoupením na tuto hru varuje. „Bohužel to vnímám jako znamení budoucí eskalace,“ nechal se slyšet.
Rusko by totiž podle něj stažením aliančních vojáků z východního křídla NATO získalo mnohem víc, než by ztratilo stažením z Kaliningradu. Tamní posádka je totiž podle něj už nyní oslabená válkou na Ukrajině. „To je klasická ruská taktika: ustupují tam, kde je udržování vojenského potenciálu příliš nákladné. A Evropě to prodávají jako kompromis,“ prohlásil.
Zdůraznil také, že i po stažení armády může Rusko Kaliningrad využívat proti bezpečnostním zájmům Evropy. „Musíme si také uvědomit, že se v Kaliningradu nacházejí velká zpravodajská a speciální operační střediska, která podle ruských zákonů nejsou součástí ozbrojených sil,“ připomněl.
Jedinou velkou ztrátou by tak podle něj pro Rusy bylo opuštění dobře vybaveného kaliningradského přístavu, který je domovem ruského baltského loďstva.
Ukrajina si s Ruskem vymění vězně. Válka může skončit už letos, míní Zelenskyj (11/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz