APLIKACE TN.CZ
Domácí

Školy mají málo tříd i učitelů. Nejhorší je situace v Praze

Rodiče deváťáků řeší každoroční problém s nedostatkem míst na středních školách. Podle ředitelů za to může hlavně platové ohodnocení a velký tlak, kterému musí učitelé čelit. Nejhorší situace je tradičně v hlavním městě. Podle odborníků na vzdělávání by ke zlepšení v Praze bylo potřeba každý rok otevřít 40 nových tříd a také sehnat další učitele.

Bára chce na střední pedagogickou školu. Na přijímačky, které jsou za pět měsíců, se už připravuje. Příprava stojí rodiče desetitisíce, místo ale nezaručí. „Mám z toho docela i strach. Na doučko se mnou chodí taky někteří spolužáci,“ vysvětlila žákyně deváté třídy. „Je to obří investice, ale bez toho by neměla šanci, jak jsem tak pochopila. Pohybuje se to od nějakých 15 do 20 tisíc,“ upřesnila maminka Báry.

„V přijímacím řízení mají určitým způsobem hendikep méně ekonomicky zdatné rodiny, protože spousta lidí nechá své děti trénovat na přijímací testy Cermatu. Někteří do toho dali třeba i 40 tisíc za rok,“ doplnil Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia.

Související obsah

Rodiče musí také vymyslet strategii, aby se potomek dostal alespoň na jednu střední školu. Navzdory jasně nejlepšímu průměrnému výsledku v testech bylo v Praze letos přijato nejméně uchazečů. Skoro 16 % žáků mělo smůlu.

„Samozřejmě jsme to zvládli skvěle v minulém volebním období, protože když se kouknete, tak za minulé volební období přibylo nejvíc míst od 90. let. Po 15 letech jsme otevřeli dvě nové střední školy,“ myslí si Antonín Klecanda (STAN), radní pro oblast školství a sportu.

„Určitě nesouhlasím s argumentem radního Klecandy, že školství a jeho kapacity zvládli,“ oponuje mu ale pražský opoziční radní Jan Hušbauer (ANO). 

Související obsah

Odborníci navrhují výrazně navýšit počet nově otevíraných tříd na středních školách. „Navrhujeme otevřít 40 tříd ročně. Také vidíme, že počet dětí, které nám nastoupí na střední školy, bude v následujících deseti letech stejný, ale ti učitelé ubývají,“ vysvětlila Hana Kučerová, iniciátorka výzvy Počítá Praha s učiteli? a ředitelka nadačního fondu Matika v Česku.

Zlepšit by se podle ní mělo také využití stávajících prostor. Ne všechny školy totiž mají ve všech hodinách využitou kapacitu tříd na 100 %. „Už teď je na příští rok přichystáno dalších asi 1 200 míst,“ doplnil pražský primátor Petr Hlaváček (STAN).

Chybí také učitelé

Každá nově otevřená třída potřebuje také kantora. Ani těch se v Praze nedostává. Důvodem jsou i platy. Aby šlo na učitele 2,2 miliardy korun ročně, jak navrhují odborníci, ale vedení Prahy nechce.

Plat vysokoškolského učitele
Plat vysokoškolského učitele | Zdroj: TV Nova

Počty učitelů lze navýšit i lidmi z praxe, těm by hlavní město mohlo pomoci třeba se získáním pedagogického minima. Pedagogů je nedostatek v celé republice. Ti současní stárnou a mladí se za katedru nehrnou nebo ze školství odcházejí. Podle ředitelů za to může zmiňované platové ohodnocení a velký tlak, kterému musí učitelé čelit. Spravedlivé odměňování je podle ředitelů škol největším problémem.

Tarifní odměna je totiž úměrná odslouženým letům. „Je samozřejmě krajně nespravedlivé, že učitel, který má již odslouženo mnoho let, ale nic nepřipravuje, jenom opakuje to, co už dávno zažil a nemá chuť se vzdělávat, nemá chuť přinášet nové metody, že dostává vlastně více peněz než někdo, kdo je progresivní a snaží se,“ posteskl si Sáblík.

Související obsah

Ředitelé mají navíc jen velmi omezené možnosti, jak progresivním učitelům přilepšit. „Vidíme, že průměrná mzda učitele na střední a základní škole je o 42 % nižší, než je průměrná mzda vysokoškoláka v Praze. To jsou tristní čísla a peníze jsou jedním z nástrojů, který to může vyřešit,“ myslí si Kučerová.

Složení pedagogických sborů navíc není k mladým učitelům zrovna přívětivé. „Ve školství se věkový průměr neustále zvyšuje, je to špatně,“ dodala ředitelka brněnské základní školy na náměstí 28. října Ludmila Altmanová.

Počet učitelů na 2. stupni
Počet učitelů na 2. stupni | Zdroj: TV Nova

Svou roli podle ředitelů škol nezřídka hraje také pracovní vyhoření. Vliv na to má podle nich zkostnatělý systém, problémem je také feminizace. Mužů je málo a často učí personálně nejohroženější předměty.

Jejich práci tak často vykonávají lidé bez plného pedagogického vzdělání. „Ta realita je velmi krutá. Máme tady žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, máme tady rodiče, každý máme nějaké představy,“ postěžovala si Altmanová. „Člověk musí zvážit, jestli si vůbec může dovolit učit,“ doplnila.

Pedagogické fakulty navíc bývají u uchazečů náhradní volbou, když se nedostanou na atraktivnější obory. Dalším faktorem je tlak okolí. „Té agrese skutečně přibývá. A to je špatně,“ podělila se Altmanová. „Myslím si, že třeba sociální sítě v tom hrají velkou negativní roli. Jsou tam hejty a působí to špatně i na ta děcka,“ sdělila.

mrt, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz