Zpravodajství

Osudová setkání Lídy Baarové

Osudová setkání Lídy Baarové
Zdroj: TV Nova

Byla jednou z našich nejkrásnějších hereček, přesto její život zdaleka nebyl tak pohodový, jak se původně mohlo zdát. Její soukromí i kariéra byly totiž protknuty nejhorším obdobím dvacátého století – druhou světovou válkou. Jaký byl životní a herecký osud Lídy Baarové?

„Byla smyslná, krásná, každý se do ní okamžitě zbláznil," řekl nedávno o Lídě Baarové režisér Otakar Vávra, se kterým natočila ve třicátých letech několik úspěšných filmů. Obdivovalo ji mnoho významných a vlivných mužů a ona jim jen těžko odolávala, což se jí později také stalo osudným. Filmovou kariéru začala už v sedmnácti letech a hned brzy nato sklízela úspěchy. Nabídky se jí jen hrnuly - nejen od nás, ale často i ze zahraničí, a tak natáčela nejen v Československu, ale například také v hitlerovském Německu. A i zde spousta mužů podléhala jejímu kouzlu - včetně říšského ministra propagandy a osvěty Josepha Goebbelse. Tento dvouletý vztah, ještě předválečný (začal v roce 1936), se však změnil v milostné drama, které mělo pro samotnou Lídu Baarovou v dalších letech dalekosáhlé důsledky. V očích české veřejnosti byl důkazem hereččiny vlastizrady, a tak se musela, podobně jako i jiní tehdy aktivní herci, zpovídat z kolaborace. Ta se sice nikdy neprokázala, ale punc kolaborantky jí zůstal až do smrti a ovlivňoval celý její další život.

Na růžích ustláno
Lída Baarová, vlastním jménem Lidmila Babková, se narodila 7. září 1914 v Praze v podnikatelské rodině, která vlastnila známou firmu Brouk & Babka. Umělecký pseudonym si zvolila podle rodinného přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Po gymnáziu studovala konzervatoř, kde si ji v roce 1931 vyhlédl režisér Miroslav Josef Krňanský a svěřil jí roli ve filmu podle románu Ignáta Herrmanna Kariéra Pavla Čamrdy. Po tomto úspěšném snímku přicházely další filmové nabídky od většiny tehdejších režisérů - například Karla Lamače (ten se stal i jejím milencem), Martina Friče nebo Vladimíra Slavínského. V roce 1932 si tak zahrála například ve Fričově filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, při jehož natáčení se seznámila s Vlastou Burianem, který se do ní zamiloval. Jejich vztah ukončila až Burianova žena. Následovaly filmy s Hugo Haasem, například Madla z cihelny. V tomto filmu Vladimíra Slavínského z roku 1933 si mimochodem poprvé zahrála i Lídina mladší sestra Zorka Janů. Zazářila i ve snímcích Grandhotel Nevada nebo Na růžích ustláno a dalších - vždyť v letech 1931-1934 ztvárnila role v téměř dvaceti filmech!

Miloval ji i Hitler
V roce 1934 začala natáčet i pro berlínskou společnost UFA. Rolí nejkrásnější ženy Benátek ve filmu Barkarola se v roce 1935 proslavila i v Německu. V tomto snímku s ní hrál populární německý milovník Gustav Fröhlich, se kterým měla později vážný, ale dramatický vztah. Tento film však pro ni byl zlomový i v jiném ohledu. Na natáčení se totiž přišel podívat Adolf Hitler, který se jí také dvořil, ale neuspěl. Později, na berlínské olympiádě v roce 1936, se setkala s Josephem Goebbelsem. Zamilovali se do sebe. Goebbels se chtěl kvůli ní dokonce rozvést, abdikovat na svoji funkci a stát se velvyslancem v Japonsku, kde by společně žili. Jejich plánům však udělal v roce 1938 přítrž sám Hitler. Ten následovně Baarové zakázal hrát v německých filmech, nařídil jí opustit Berlín, ale Říši opustit nesměla. To se jí podařilo až v roce 1939, kdy se zásluhou svého otce vrátila do Prahy. Už v roce 1937 ale dostala nabídku od americké filmové společnosti MGM. Nepřijala ji. Kdyby ano, mohl se její osobní i profesní život odvíjet zcela jinak. Později o tom sama řekla: „Sedm let jsem mohla pracovat v Americe a nic by se bývalo nestalo. To pokládám za největší chybu svého života."

Život nebyl krásný
Po návratu do Prahy navázala na svoji domácí filmovou kariéru, ale okolí ji kvůli stykům s nacisty vnímalo negativně. Navzdory tomu ztvárnila v této době, do roku 1941, jedny ze svých nejlepších rolí. Tak například ve filmu Otakara Vávry Dívka v modrém z roku 1939, kde se objevila po boku Oldřicha Nového, vytvořila nezapomenutelnou dvojroli Vlasty a komtesy Blanky. Za tuto roli získala o rok později Národní cenu. Stejně tak úspěšný byl i další film s Oldřichem Novým Život je krásný z roku 1940. Už ve Vávrově filmu Panenství, natočeném v roce 1937, nebo později v jejím posledním filmu natočeném v Čechách Turbina z roku 1941 dostala možnost ztvárnit i psychologicky komplikovanější postavy. V letech 1941-1943, kdy jí nacisté nakonec zakázali hrát i v českém filmu, odešla natáčet do Itálie.

Tragický konec války
Na konci války využila nabídky herce Hanse Alberse a odjela do Bavorska. Dostala se však do amerického zajetí a byla dopravena do mnichovské věznice, později se dokonce ocitla v mnichovském ústavu pro choromyslné. Odtud byla převezena k výslechům do Prahy a po několika výsleších bez udání důvodu zatčena. Její rodiče byli vyslýcháni také - matku dokonce při jednom z výslechů postihl srdeční záchvat, na který zemřela. Brzy nato onemocněl i otec (byla mu amputována noha) a Lídina sestra Zorka neunesla psychický nátlak a zákaz hraní a v březnu roku 1946 spáchala sebevraždu skokem z okna jejich vily. A tak Baarová - i když byla na Vánoce v roce 1946 propuštěna, protože se její kolaborace nepotvrdila - prožívala nejtragičtější období svého života. Oporou jí byl snad jen její obdivovatel Jan Kopecký, se kterým v roce 1947 uzavřela manželství.

Období emigrace
Před únorovými událostmi v roce 1948 emigrovala do Rakouska. V padesátých letech hodně cestovala a zahrála si v několika zahraničních filmech, například ve Felliniho Darmošlapech. Filmovou kariéru ukončila v roce 1956 a poté se věnovala divadlu, které hrála už dříve. V šedesátých letech opustila i divadelní činnost a odešla do soukromí patrně i z důvodu nemoci. Léčila se v sanatoriu Kurta Lundwalla, za něhož se později provdala. Po jeho smrti v roce 1972 žila sama v Salcburku, kde také 27. října 2000 v osmdesáti šesti letech zemřela. Pochována je se svojí matkou a sestrou v Praze-Strašnicích.

Půvabnou Lídou Baarovou uvidíte ve veselohře Madla z cihelny v sobotu 9. prosince ve 12.30 na Nově.

TV Nova
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Krátká zpráva

Polský prezident přijel na Ukrajinu. Čeká ho proslov v parlamentu

Polský prezident Andrzej Duda přijel v sobotu do Kyjeva. Očekává se, že se v neděli stane první hlavou státu, která vystoupí v ukrajinském parlamentu od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. "Pan prezident se ve svém projevu jistě odkáže na polsko-ukrajinskou historii, ale především vzdá hold těm, kteří bojují za obranu Ukrajiny a bojují za Evropu," prohlásil šéf prezidentského úřadu pro mezinárodní politiku Jakub Kumoch. Dudu čeká také osobní jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jde o třetí návštěvu polského prezidenta na Ukrajině. Prezidentská kancelář o tom informovala v tiskové zprávě.

Krátká zpráva

Severní Korea hlásí "pozitivní trend" v boji proti covidu, případy horečky klesají

Státní média v Severní Koreji dnes oznámila “pozitivní trend“ ve vývoji epidemie covid-19. Poprvé za téměř 10 dní, od doby, kdy Severní Korea přijala opatření v boji proti šíření nákazy, klesly denní případy "horečky" (jak je toto onemocnění v zemi oficiálně označováno) pod 200 000 případů. Prvního nakaženého Severní Korea přiznala 12. května a v současné době eviduje zhruba 2,5 milionu nakažených. Se symptomy onemocnění už zemřelo skoro 70 lidí.

Krátká zpráva

Zelenskyj: Válku na Ukrajině může ukončit pouze diplomacie

Válka na Ukrajině může být vyřešena pouze prostřednictvím "diplomacie", řekl podle BBC v televizním projevu prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro národní televizi naznačil, že jeho země by mohla na bojišti Rusko porazit, ale dodal, že válka může být definitivně zastavena pouze "u jednacího stolu". Jednání podle něj nebudou snadná, protože ani jedna strana se nechce ničeho vzdát. Ruské tiskové agentury tvrdí, že poslední schůzka se konala téměř před měsícem, 22. dubna.

Píše se na Deník.cz