Olympijské důchody: možná až 20 tisíc korun měsíčně

Olympijští vítězové, kteří jsou dnes v důchodu, by možná už od poloviny tohoto roku mohli dostávat rentu. Poslanci ČSSD, mezi nimi i bývalý skokan na lyžích Pavel Ploc a jeden poslanec ODS, navrhují jako měsíční částku 20 tisíc korun. Chtějí pro sportovní legendy, které proslavily naši zemi, důstojné stáří. Asi stovka olympioniků totiž podle nich žije z minimálních důchodů a k tomu mají ze sportu zničené zdraví.

Podle poslanců Šplíchala, Ploce a Bratského je u nás 102 bývalých olympioniků - důchodců, kteří potřebují finanční pomoc, navrhují pro ně rentu dvacet tisíc korun měsíčně. Mnozí z nich si zaslouží na skonku života, aby pocítili, že společnost si jich váží.

Bývalí reprezentanti hokejoví, jako Joška Jirák, Josef Černý mají důchod v současné době necelých šest tisíc korun. Pavel Ploc, spoluautor zákona odmítá, že by si zákon šil takzvaně na míru. Současných sportovců, kteří mají naprosto jiné finanční podmínky, se to prý vůbec netýká.

Zákon by měl jít do sněmovny na přelomu ledna a února. Pokud by vše šlo hladce, platit by mohl už od prvního července. Zatím je prý předčasné říkat, jak vysoká se renta nakonec schválí.

Renta pro olympijské vítěze v důchodu?

I pro olympijské vítěze jednoho dne nastane čas odejít do důchodu. Tento podzim života mají mnozí olympionici těžší než jejich „normální" spoluobčané. Často totiž mají ze sportu zničené zdraví. Asi stovka olympioniků v naší zemi žije v tomto životním období z minimálních důchodů. A tak někteří lidé navrhují, aby v této problematice nastaly určité změny. Chtějí, aby sportovní legendy, které proslavily naší zemi, mohli prožít důstojné stáří. Konkrétnější návrh zní: od poloviny tohoto roku by mohli olympijští vítězové v důchodu dostávat rentu. Poslanci ČSSD a jeden poslanec ODS navrhují měsíční částku 20 tisíc korun. Mezi zmíněni poslanci sociální demokracie je i bývalý skokan na lyžích Pavel Ploc.

Olympiáda už se v historii konala v mnohých městech světa

Nyní mezi ně chce vstoupit i Praha. Projekt kandidatury Prahy dostal název „Praha olympijská". Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek je přesvědčen, že kandidatura Prahy na pořádání olympiády má smysl. Česká republika by podle něj byla schopna tak velkou akci zorganizovat. Na kandidatuře české metropole by se podle něj měl podílet hlavně město a politici.Milan Jirásek je ochoten po skončení svého funkčního období v ČOV v roce 2008 při organizaci pomoci svými kontakty se zahraničím. „Když se zamyslím, jak nejlépe dosáhnout rozvoje Prahy a České republiky, tak olympiáda je k tomu vhodná, s prominutím, asi jako když zadek na nočník sedne," prohlásil Jirásek. Nedávno oslavil 70. narozeniny. Nehodlá však olympiádu v Praze prosazovat za každou cenu. Je otevřen široké diskusi o tomto tématu. Proto volá po vytvoření všech možných studií, oponentur a věcné diskusi. Názor široké veřejnosti považuje také za velmi důležitý. Že by celonárodní referendum o olympiádě bylo nutností, o tom ale přesvědčen není. „Kdyby ale jiná možnost, jak zjistit názor veřejnosti nebyla, tak bych se mu nebránil," dodal Jirásek. Řekl, že je důležité, aby pro olympiádu byla jednoznačná podpora. Tu prý v naší společnosti cítí. Například pražská ODS a primátor Pavel Bém jasně myšlenku pořádání olympiády v Praze podporují. A ti volby v Praze drtivě vyhráli. Starosti mu ale dělá míra korupce u nás. Pořádání OH v Praze by uplácení při zadávání zakázek nahrávalo. „To mě trápí. Každé výběrové řízení má poraženého, který obvykle řve. Aférky byly i při pořádání dosavadních olympiád," dodal. Podání kandidatury pro rok 2006 by bylo jen prvním „oťukáním". „O nic by nešlo, byla by to propagace Prahy zadarmo. Tedy za známku na dopis pro MOV, který pak pošle dotazník," upřesnil Jirásek. „S největší pravděpodobností bychom za kandidáta vybráni nebyli, ale Prahu by to zpopularizovalo. Nesmíme dopustit, aby to první oťukání bylo v roce 2020 nebo 2024," dodal. Jirásek povede české olympijské hnutí naposledy v Pekingu v roce 2008. A co na to samotní čeští sportovci? Olympionik oštěpař Jan Železný pořádání olympijských her v Praze moc nakloněn nebyl. Železný je jediný český člen MOV.

Do boje o pořádání olympijských her v roce 2020 se chce přidat i Berlín. Možná se o tento post bude ucházet i Praha. Dalším kandidátem je Hamburk. Ten se stejně jako Praha chce ucházet jak o olympiádu v roce 2016 nebo o rok 2020.

Případná kandidatura Prahy pro pořádání letních olympijských her pro rok 2016 nebo 2020

Podle Českého olympijského výboru (ČOV) je tato kauza zpolitizovaná. Podle ní byla dokonce zneužitá i před volbami do pražského zastupitelstva. Výbor je touto situací značně znepokojen. Například SNK-ED se postavili proti této kandidatuře. V této souvislosti mluví o devastaci velkých pozemků, nevyužitelnosti megalomanských staveb po akci a pravděpodobném zadlužení města. Tato strana totiž tvrdí, že pořádání olympijských her není pro město finančně výhodné. V tomto tvrzení se opírá o analýzy pořádání her v jiných městech. Strana zelených se zase začala zabývat referendem o pořádání her v Praze. Začala shánět podpisy pod petici za referendum o hrách. I oni poukazují na olympijské hry jako na finanční dobrodružství. SNK-ED se pokoušeli návrh o referendu už několikrát prosadit. Nikdy ale v tomto směru nebyli úspěšní. Podle Jiráska je tvrzení o finanční náročnosti her za nepravdivou či překroucenou informaci. Stejně tak tvrzení o využitelnosti sportovišť pro rekreační sport, ubytovacích kapacit v Praze a tempu dostavby dopravní infrastruktury.

Vedení metropole už dříve nechalo vypracovat studii. Podle ní jsou ve městě plochy pro vybudování sportovišť a zázemí. Další analýza říká, že náklady na pořádání her by činily 135 miliard korun. Dalších 600 miliard by prý byly nepřímé investice. Například do dopravní infrastruktury. Studie tvrdí, že hry by byly ziskové. Další analýzy se zabývají tím, co by bylo po skončení olympijských her s hlavním stadionem, plaveckým areálem a olympijskou a novinářskou vesnicí.

Největší sběratelkou olympijských medailí je z českých sportovců stále gymnastkaVěra Čáslavská

Obdržela jich totiž celkem 11. A ta na hrách v letech 1960, 1964 a 1968. Sedm medailí bylo zlatých. Ta dokonce byla i několik let předsedkyní Českého/Československého olympijského výboru.V roce 1996 byla v této funkci vystřídána. Na druhém místě za ní se umisťuje lyžařka Kateřina Neumannová. Na svém kontě má šest olympijských medailí. Jedna zlatá, čtyři stříbrný a jedna bronzová. Její disciplínou je běh na lyžích. Třetí místo stále obsazuje vytrvalec Emil Zátopek. Zátopek byl dokonce vyhlášen i Atletem století. Tento titul získal v České republice v roce 1997. Získal čtyři zlaté medaile. Velmi úspěšným sportovcem je i oštěpař Jan Železný. Ten získal tři zlaté medaile z olympijských her. První na hrách, které se konaly v roce 1992 v Barceloně. V roce 1996 vyhrál v Atlantě. A v roce 2000 v Sidney. Železný získal i stříbrnou medaili na olympijských hrách. To se stalo v roce 1998 v Soulu. Na olympijských hrách v roce 1994 v Aténách obsadil 9. místo. Stříbrnou medaili na olympijských hrách získal i Lukáš Bauer.

Přehled nejúspěšnějších českých olympioniků podle počtu medailí:

1. Věra Čáslavská: 11 olympijských medailí (sportovní gymnastika - olympijské hry v roce 1960 v Římě - 1 stříbrná medaile, v roce 1964 v Tokiu - 3 zlaté a 1 stříbrná medaile, v roce 1968 v Mexiku - 4 zlaté a 2 stříbrné medaile)

2. Kateřina Neumannová: 6 medailí (běh na lyžích - olympijské hry v roce 1998 v Naganu - 1 stříbrná a 1 bronzová medaile, v roce 2002 v Salt Lake City - 2 stříbrné medaile, v roce 2006 v Turínu - 1 zlatá a 1 stříbrná medaile)

3. Emil Zátopek: 5 medailí (atletika - olympijské hry v roce 1948 v Londýně - 1 zlatá a jedna stříbrná medaile, v roce 1952 v Helsinkách - 3 zlaté medaile)

Ladislav Vácha: 5 medailí (sportovní gymnastika - olympijské hry v roce 1924 v Paříži - 2 bronzové medaile, v roce 1928 v Amsterdamu - 1 zlatá a 2 stříbrné medaile)

4. Jan Železný: 4 medaile (atletika - olympijské hry v roce 1988 v Soulu - 1 stříbrná medaile, v roce 1992 v Barceloně - 1 zlatá medaile, v roce 1996 v Atlantě - , v roce 2000 v Sidney)

Eva Bosáková: 4 medaile (sportovní gymnastika - olympijské hry v roce 1952 v Helsinkách, v roce 1956 v Melbourne, v roce 1960 v Římě -1 zlatá a 1 stříbrná medaile)

Jiří Holík: 4 medaile (lední hokej - olympijské hry v roce 1964 v Innsbrucku - 1 bronzová medaile, v roce 1968 v Grenoblu - 1 stříbrná medaile, v roce 1972 v Sapporu - 1 bronzová medaile, v roce 1976 v Innsbrucku - 1 stříbrná medaile)