Velikonoce jsou křesťanský svátek, takže všechny zvyky, jídlo a výzdoba, která prosvětlila po zimě chudé stavení, souvisí s křesťanstvím. Velikonocemi se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista umučeného na kříži.
Křesťanská teologie spojila v tomto svátku židovský pesach s prvky mýtů o umírajících a z mrtvých vstávajících božstvech orientálních kultů. Pro upřesnění: pesach je v judaismu hlavní sedmidenní svátek slavený na památku legendárního odchodů židů z Egypta spojený s přechodem Rudého moře (pesach = překročení).
Původně se Velikonoce slavily ve stejnou dobu jako pesach, ale první nicejský koncil v roce 325 stanovil, že Velikonoce se budou slavit první neděli po jarním slunovratu a úplňku měsíce, odděleně od židovského svátku. K Velikonocům se tedy neváže jen pět dnů, které jsou obecně dobře známé: tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí, ale předchází jim několik týdnů příprav. Křesťany čekal půst a každá s každou nedělí souvisel zvyk, po kterém byla pojmenována.
Šest nedělí před Božím hodem
Po Popeleční středě zbývalo do Velikonoc šest týdnů. Každá neděle měla svůj název a tradici, která se dlouho dodržovala.
První neděle postní - Pučální
Název je odvozen od pokrmu, který ten den kraloval. Připravoval se z naklíčeného, nasucho, nebo na másle upraženého hrachu. Pučálka se jedla buď sladká s medem a rozinkami, nebo kořeněná.
Druhá neděle postní - Pražná
Opět pojmenovaná podle pokrmu. Tentokrát jím bylo pražmo - jídlo připravené z obilných zrn a z upražených i neopálených klasů.
Třetí neděle postní - Kýchavá
Nazývala se podle pranostiky. Kolikrát v tento den člověk kýchl, tolik roků prý bude živ, anebo za tolik let zemře, patrně záleželo na individuální interpretaci. Ve středověku se v tuto neděli konaly zvláštní bohoslužby za odvrácení jednoho druhu moru, který se projevoval právě kýcháním.
Čtvrtá neděle postní - Družebná
V tento den byl věřícím zmírněn půst, měnila se barva roucha v kostelích z fialové na růžovou a hlavně bylo dovoleno mládeži se scházet - družiti se. Šťastný to den.
Pátá neděle postní - Smrtelná
Vynášela se Smrtka, která symbolizovala zimu. Figurína zvaná Morena se dělávala ze slaměného došku, který se připevnil na dřevěný kříž a ustrojil se do ženských šatů, nejčastěji bílých. Na krk se jí věšely vyfouklé skořápky vajec a prázdné ulity hlemýžďů - to všechno symbolizovalo smrt.
Šestá neděle postní - Květná
V tento den vjížděl Ježíš Kristus do Jeruzaléma a lidé ho vítali olivovými ratolestmi. Od té doby se u nás v kostelích světí tzv. „kočičky", rozkvetlé větvičky jívy. Kdo podle pranostiky snědl jednu z posvěcených kočiček, celý rok ho nebolelo v krku (zkoušet tento zvyk ale moc nedoporučujeme - pozn. red.).
Pašijový týden
To je týden, kdy příprava na zmrtvýchvstání Ježíše Krista finišuje. Z minulosti se zachovaly pouze názvy dnů, o zvyklostech se toho moc neví. Pondělí je modré, úterý šedivé, středa sazometná, čtvrtek byl zelený, pátek velký, sobota bílá a neděle podobné pojmenování nemá, protože to už byl Boží hod velikonoční. Ve středu se vymetaly komíny a nesměl se nikdo na nikoho mračit (to bychom navrhovali zavést celoročně - pozn. red.). V pátek byl zase přísný půst a nesmělo se pracovat na poli a hýbati se zemí (protože Kristus v ní odpočívá předtím, než vstane z mrtvých).
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
