V úterý si Česko i Slovensko připomene 60 let od zásadního poválečného rozhodnutí, které ovlivnilo vývoj obou národů spojených po léta v jeden stát. Na přímý rozkaz sovětského diktátora Josifa V. Stalina muselo Československo odmítnout účast na americké hospodářské pomoci nazvané Marshallův plán.
"Do Moskvy jsem jel jako ministr suverénního státu, domů se vracím jako Stalinův pohunek," řekl prý po návratu ze schůzky se sovětským vůdcem tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk.
A jeho slova charakterizovala stav, do kterého Československo spolu se zbytkem střední a východní Evropy upadlo na dalších čtyřicet let. Stalin si nepřál, aby se země jako Československo účastnily americké pomoci.
Ta by totiž znamenala spolupráci s USA i v dalších oblastech a Stalin si naopak přál východní Evropu stojící boku SSSR proti západu a Spojeným státům.
Program pomoci Evropě pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla, vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu.
Československo svoji účast zvažovalo, po jednoznačném odmítnutí americké pomoci ze strany sovětského vůdce Josifa Stalina, však nemělo moc na výběr.
Zpečetila tak svůj svazek s "velkým bratrem" na východě a začlenění do sovětského bloku, odděleného od zbytku světa železnou oponou.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
