Malá Fatra: jak se stát kamzíkem

Náročné stoupaní, úchvatné výhledy do údolí, rozeklané vrcholy.

A taky romantické soutěsky. Tak by se dalo popsat slovenské pohoří Malá Fatra. Po Vysokých Tatrách nejnavštěvovanější území Slovenska

Kdo má odvážného ducha, ať sbalí batožinu, stan a dobrou obuv. Jde se do hor. Co jiného taky dělat na jaře, než se kochat pohledem z vrcholků hor. Chytněte si ranní vlak do Žiliny. Tam přesedněte na spoj do Strčena, kde vystoupíte, a výlet může začít.

Padesát kilometrů za pár dní

Malá Fatra se dá samozřejmě projít po dobře značených chodnících. Proč ale chtít jen něco, když můžete mít všechno. Po hřebenu se dá horský komplex projít celý během několika dnů. Hřeben se vlní jako had, opisuje oblouky k severu na jih, klesá a zase stoupá. Trasa se tak protáhne na pěkných padesát kilometrů a v některých částech je poměrně namáhavá. Ale stojí to za to.

Ale právě ty nejobtížnější úseky jsou zároveň nejromantičtější. A když je pěkné počasí, provázejí vás po celou cestu neopakovatelné výhledy. Kdyby se to na obloze přeci jen pokazilo, je celá trasa poměrně dobře zabezpečená sítí horských chat. V nejhorším případě se dá přechod pohoří přerušit a sjet do Vrátné doliny lanovkou, která má horní stanici pod Snilovským sedlem, mezi Velkým Kriváněm a Chlebem.

Přes Suchý až pod Kriváň

Ale to až v krajním případě. Jste teprve na začátku a čeká vás nejdřív náročné stoupání. Než se dostanete na hřeben, nebudete vlastně dělat nic jiného než střídavě stoupat a zase klesat. Prvním záchytným bodem je chata pod Chlebem. Tam doporučujeme dočerpat vodu, trochu vydechnout a pokračovat dál. Do večera musíte přejít přes Suchý až k sedlu pod Kriváněm.

Hlavní hřeben začíná vrcholem Suchý, který se tyčí do výšky 1468 m a pomalu stále stoupá až na Velký Kriváň (1709m). Můžete si to střihnout z chaty pod Chlebem poněkud kamzičí stezkou po svahu Suchého přímo k vrcholu. Po náročném stoupání vás čeká první odměna v podobě úchvatného rozhledu dolů do údolí. Odtud je pak hřebenovka vcelku pohodlná. Komplikace začnou před malým Kriváněm. Do cesty se vám postaví skalní útesy a horská kleč a budete si přát být na chvíli kamzíkem.

Nocovat ve volné přírodě je v pohoří Fatry stejně jako v Tatrách zakázáno. Kdyby na vás narazila horská hlídka, bude vás to stát nějakou tu korunu. Nicméně se to při troše štěstí dá zvládnout. Nejlepší je to v sedle pod Kriváněm.

Hned ráno pak můžete pokračovat v cestě na Velký Fatranský Kriváň směrem k Malému a Velkému Rozsutci. V sedle pod těmito skalními masivy můžete strávit další noc. Ráno rozcvička a hurá vzhůru na Velký Rozsutec. Čeká vás výstup po žebřících a řetězech a na vrcholu nádherný výhled do údolí.

Nejdivočejší cesta a také nejkrásnější zážitky čekají mezi oběma Rozsutci, v hlubokých soutěskách Dierového potoka, tekoucího přes soutěsky Jánošíkovy Diery.

Na konci cesty je malebná Terchová a autobus, který vás doveze zpět do Žiliny. Konečně si odpočinete. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Kupte si dobrou mapu a průvodce! Budou se vám hodit.

Medvědi nevědí….

V pohoří Malé a Velké Fatry žije podle posledního sčítání okolo padesáti medvědů. Není to sice moc, ale neznamená to, že na ně nemůžete narazit. V průvodci doporučují nevozit s sebou trvanlivé salámy a nepoužívat parfémy a jiné voňavky. Taky vám poradí, jak se při setkání s medvědem chovat. Rozhodně se nepokoušejte utíkat. Medvěd je přeci jen rychlejší. Nabídněte mu ten batoh s uzeninou a skrčte se do klubíčka na zemi. Je lepší, když vám zblajzne svačinu, než když mu jako svačina posloužíte vy.