Senátorku Catherine Cortez Mastoovou v Nevadě znovu zvolili do amerického Senátu. Porážkou republikánského kandidáta Adama Laxalta tak demokratům zajistila 50 křesel, které potřebují pro udržení efektivní kontroly nad Senátem. Republikáni nyní mají pouze 49 křesel. V prosinci se sice bude konat druhé kolo voleb ve státě Georgia, i kdyby tam ovšem vyhrál republikánský kandidát, Senát fakticky ovládnou demokraté. Rozhodující hlas totiž připadá na viceprezidentku Spojených států Kamalu Harrisovou.
Americké úřady dohlížející na kybernetickou bezpečnost voleb do Senátu zatím neevidují žádný útok, který by zasáhl volební infrastrukturu pro sčítání hlasů, informuje agentura AP. "Nezaznamenali jsme žádné důkazy o tom, že by v jakémkoli volebním systému v zemi došlo ke smazání nebo ztrátě hlasů, ke změně hlasování nebo k jakémukoli narušení," uvedla v prohlášení Jen Easterlyová, ředitelka americké Agentury pro kybernetickou bezpečnost a infrastrukturu.
Spojenými státy hýbou volby do obou komor Kongresu. 8. listopadu 2023 Američané volí 35 ze 100 senátorů a všech 435 kongresmanů. Tzv. „midterms“ se konají v polovině čtyřletého prezidentského období a jsou jakousi vizitkou pro úřad stávajícího prezidenta.
V minulosti se jen výjimečně podařilo prezidentově straně obhájit většinu v obou komorách parlamentu. Současného prezidenta, demokrata Joea Bidena, v současnosti podporuje zhruba jen 40 % Američanů, lze tedy očekávat oslabení na demokratických pozicích.
Výsledek voleb zásadně ovlivní nejen to, jak se vládnímu kabinetu bude v následujících dvou letech dařit naplňovat vytyčený program, ale připravuje půdu i pro prezidentské primárky. Příští volby hlavy Spojených států amerických by se měly odehrát v roce 2024. Za republikány by měl znovu kandidovat mimo jiné i exprezident Donald Trump. Kandidaturu potvrdil i současný prezident Joe Biden.
