Od počátku konfliktu na Ukrajině k 1. říjnu požádalo v Česku o dočasnou ochranu celkem 561 605 ukrajinských uprchlíků. Deníku Právo to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "A rovněž k 1. říjnu se pak u nás o takzvanou dočasnou ochranu fyzicky přihlásilo 358 740 lidí. Tudíž přes 200 tisíc jich už Českou republiku za dobu trvání konfliktu opustilo. Tito lidé buďto odešli do jiné členské země EU, nebo se vrátili zpět na Ukrajinu," upřesnil pro deník Rakušan. Ministr vnitra se ohradil proti tvrzení, že české úřady nemají přehled o tom, kolik lidí z Ukrajiny v zemi je. Doplnil, že těchto téměř 360 tisíc osob se dostavilo na odbor azylové a migrační politiky k vyznačení vízového štítku a ke sběru potřebných dat. Kdo do konce září nepřišel, pozbyl statusu dočasné ochrany ze strany Česka.
Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o extremismu za první pololetí roku 2023. Vyplývá z ní, že oproti klasickým extremistickým hnutím získala převahu hnutí antisystémová. Jejich příznivci jsou hlavně lidé starší 40 let. "Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení," píše se dále ve zprávě. Významnou roli v dění na české extremistické scéně má hrát také ruské hybridní působení. "Kromě kontinuální produkce dezinformací a podpory antisystémových proudů sem lze zařadit opakované kybernetické útoky, poplašné zprávy či zastrašování oponentů," tvrdí ministerstvo. Zpráva také zmínila parlamentní SPD, kterou ministerstvo označilo za stálici xenofobně-populistické scény a kritizovala ji za kontakty s německou krajně pravicovou stranou AfD. Do budoucna pak zpráva varuje před rostoucím napětím mezi ukrajinskou a romskou menšinou.