Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o extremismu za první pololetí roku 2023. Vyplývá z ní, že oproti klasickým extremistickým hnutím získala převahu hnutí antisystémová. Jejich příznivci jsou hlavně lidé starší 40 let. "Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení," píše se dále ve zprávě. Významnou roli v dění na české extremistické scéně má hrát také ruské hybridní působení. "Kromě kontinuální produkce dezinformací a podpory antisystémových proudů sem lze zařadit opakované kybernetické útoky, poplašné zprávy či zastrašování oponentů," tvrdí ministerstvo. Zpráva také zmínila parlamentní SPD, kterou ministerstvo označilo za stálici xenofobně-populistické scény a kritizovala ji za kontakty s německou krajně pravicovou stranou AfD. Do budoucna pak zpráva varuje před rostoucím napětím mezi ukrajinskou a romskou menšinou.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil zásadní nedostatky v systému české civilní ochrany. Chybí podle něj kryty, ochranné obleky i plynové masky. Za nedostatečnou úřad označil také informovanost obyvatelstva. Kontrola se týkala peněz vynaložených v letech 2015 až 2021. Ministerstvo vnitra se ale brání, že situace není tak špatná. "Nejvyšší kontrolní úřad prostřednictvím hodnocení použití peněžních prostředků státního rozpočtu velmi necitlivě popisuje jednu ze strategických částí bezpečnostního systému. Tímto velmi úzkým pohledem pak zbytečně snižuje důvěru občanů ve stát," tvrdí ministerstvo. Některé závěry úřadu pak označilo za subjektivní a nepodložené.
Kabinet Petra Fialy (ODS) jednal ve středu o prodloužení kontrol na česko-slovenské hranici. Tu budou nově hlídat pouze policisté pomocí namátkových kontrol. Ze služby se tak stáhnou celníci a vojáci. Opatření jsou zavedena už od konce září loňského roku. Migranti využívají Českou republiku hlavně jako tranzitní zemi. Podle premiéra Fialy jsou ale kontroly už ve fázi útlumu.