Propad tunelu Blanka bude možná impulsem ke změně stavebního zákona

Kvůli propadu tunelu Blanka možná dojde ke změně stavebního zákona, která zajistí báňskému úřadu větší pravomoci.

V neděli se na tom v pořadu České televize Otázky Václava Moravce shodli pozvaní hosté.

Místopředseda Českého báňského úřadu (ČBÚ) Dušan Havel řekl, že jeho úřad nemůže investorovi nařídit, aby jakýmkoli způsobem přepracoval svou projektovou dokumentaci. Dokonce i v případě, pokud by ČBÚ našel v dokumentaci nesrovnalosti. "Pak může zakročit nikoliv státní báňská správa, ale stavební úřad," sdělil.

ČTĚTE TAKÉ:

Báňský úřad zakázal ražbu v Blance. ZÁBĚRY ZASYPANÉHO BAGRU

Pro změnu zákona se ve studiu vyjádřil například předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban (ČSSD), který svolal na 10. srpna mimořádné jednání výboru kvůli problémům s výstavbou tunelu. Urban uvedl, že by novelu zákona, která by posílila pravomoci báňského úřadu, podpořil.

ČBÚ by měl mít podle místopředsedy úřadu výsledky šetření propadu tunelu do tří měsíců. Havel proto požádal o klid na práci pro báňský úřad. "Ať nikdo nevytváří různé skupiny a další hodnotící zprávy, které nám zametají stopy. My si to umíme vyhodnotit," poznamenal.

Tunel Blanka se v noci z pondělí na úterý při ražbě již potřetí propadl. K prvnímu propadu došlo v polovině října roku 2008 v pražském historickém parku Stromovka. Vytvořil se kráter o průměru 20 metrů a hloubce zhruba 15 metrů. Podobná havárie se ve Stromovce opakovala v květnu stejného roku, kdy vznikla jáma o průměru zhruba deset metrů. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, policejní vyšetřování ani v jednom případě neodhalilo něčí pochybení.

Tunel Blanka je součástí severozápadní části pražského okruhu a má stát přibližně 25,8 miliardy korun. Je jednou z největších tunelových staveb svého druhu ve střední Evropě a finančně i rozsahem je srovnatelný pouze se stavbou prvních úseků metra. Celý úsek financuje hlavní město ze svého rozpočtu. Dokončení projektu se předpokládá v roce 2012.