Brazilci volí prezidenta. Favoritkou je žena

Aktualizováno 07:45, 3. 10. 2010 2. 10. 2010, 00:00

V Brazílii v neděli startuje první kolo prezidentských voleb. Hlavní favoritkou je Dilma Rousseffová, kterou podporuje dosavadní prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterému Brazilci říkají Lula.

Proti Dilmě Rousseffové stojí sociálnědemokratický kandidát a bývalý guvernér Sao Paula José Serra, který ještě v červenci vedl, ale nyní je 25 procentních bodů za Rousseffovou. Třetí hlavní kandidátkou je bývalá ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Hlavní soupeři favoritky v posledních dnech kampaně zvýšili svou aktivitu, aby alespoň trochu stáhli její náskok a zajistili tak konání druhého kola.

Za Rouseffovou stojí miláček Brazilců - Lula

Za Rousseffové úspěchem v předvolebních průzkumech stojí dosavadní prezident, který ji otevřeně podporuje. Jeho popularita v poslední době značně vzrostla. Podle Barracka Obamy je se svými 80 procenty podpory nejoblíbenějším politikem na světě.

ČTĚTE TAKÉ:

Prezident Klaus má rekordní důvěru lidí. Důvěřujete mu i vy?

Na její podporu dokonce žádal voliče, aby nevěřili zvěstem o tom, že jeho favoritka Rousseffová je nakloněna potratům. Toto téma je v Brazílii, zemi s největší katolickou populací na světě, stále tabu. "I o mně lhali, když tvrdili, že uzavřu evangelické kostely a změním barvu na vlajce," připomněl prezident v televizním vysílání.

Brazílie má díky Lulovi i jeho předchůdci Cardosovi stabilní ekonomiku, která hladce proplula finanční krizí a letos má vzrůst až o sedm procent. Da Silva ze země udělal i významného hráče na zahraniční politické scéně. Klíčovou roli hrála za jeho vedení Brazílie například v jednání katarského kola o liberalizaci světového obchodu, které ovšem stále neskončilo, či v jednání o nové klimatické dohodě, jež má nahradit kjótský protokol.

Výsledkem Lulovy diplomatické aktivity je i to, že Brazílie získala pořadatelství MS ve fotbale v roce 2014 a olympijských her v roce 2016. Země se zviditelnila i zařazením mezi vesmírné velmoci, když v roce 2004 vyslala úspěšně svou první raketu do kosmu, a v roce 2006 odletěl do vesmíru její první kosmonaut.

Bývalý čistič bot nastartoval růst a zmírnil chudobu

Pragmatický levicový politik, který vychodil jen pět tříd základní školy a do politiky vstoupil jako vůdce odborářů, bývá oceňován, že jako prezident umně skloubil snahu o snížení sociální propasti s podporou ekonomického růstu i s bojem za ochranu životního prostředí.

Výsledkem je například vytvoření téměř 15 milionů pracovních míst, vyvedení z chudoby asi dvaceti milionu lidí či růst ekonomiky v průměru o pět procent ročně. Země také předčasně splatila dluhy u Mezinárodního měnového fondu a z dlužníka se stala věřitelem.

Da Silva, loni označený francouzským deníkem Le Monde a španělským El País za "osobnost roku", dokázal dobře využít potenciálu největší latinskoamerické země, která je mimo jiné největším světovým producentem kávy a cukrové třtiny a lídrem na poli biopaliv. V posledních letech byla též u brazilských břehů objevena obrovská naleziště ropy, hluboko pod oceánským dnem.

Luiz Inácio da Silva se narodil 27. října 1945 ve státě Pernambuco na chudém severovýchodě, odkud jeho otec, jako mnozí tamní muži, odešel vydělávat do bohatého státu Sao Paolo, kam rodina záhy odešla za ním. Jako jedenáctiletý musel Luiz začít taky pracovat, mimo jiné jako čistič bot. Později se vyučil v tříletém kurzu v továrně kovodělníkem a brzy vstoupil do odborů. Jako schopný a charismatický organizátor se v metalurgických odborech vypracoval až na regionálního předsedu zastupujícího tehdy, v roce 1975, 100.000 dělníků. V typické kostkované košili řídil až do poloviny 80. let četné stávky, jež podlamovaly tehdejší diktaturu a za něž se dostal i do vězení. V roce 1980 založil Stranu pracujících, jejímž byl pak 15 let předsedou. V roce 1986 se stal poslancem a tři roky nato poprvé kandidoval na prezidenta. Nejvyšší úřad vybojoval až napočtvrté - v roce 2002. Luiz Inácio da Silva, je od roku 1974 ženatý s Marisou Roccovou, s níž má čtyři vlastní děti a adoptovaného syna.

Ačkoli se Lula těší oblibě, ani jemu se nevyhnula kritika. Jeho protivníci namítají, že se pouze vezl na vlně konjunktury a zahraničního zájmu o brazilské zemědělské plodiny, železo a další komodity.

Po volbách čekají hlavu státu těžké úkoly

Podle britského týdeníku The Economist čekají na Rousseffovou, pokud vyhraje volby, tři důležité úkoly - boj s korupcí, zvážení významnosti role státu v ekonomice a zvládnutí zahraniční politiky. Ne vše, co si Lula předsevzal, se mu totiž podařilo prosadit. Bez zásahu zůstal politický systém, který nahrává korupci. V Brazílii je nepřehledná změť daňových zákonů.

Jako náčelnice Lulova štábu se Rousseffová ukázala být velmi schopná. Podle týdeníku je také velmi tvrdá a odvážná - přežila mučení i rakovinu. Pokud bude zvolena, bude to hlavně díky Lulově masivní popularitě a podpoře. Aby zvládla náročný úkol, který před ní stojí ale bude potřebovat ukázat své vlastní schopnosti a rozhodování. Jako poslední dar své zemi by ji to měl Lula podle TheEconomist nechat udělat.

Rousseffová si je dobře vědoma své dvojí role: ztotožňuje se nejen s Lulovým odkazem, ale mluví také za brazilské ženy. "My, Brazilské ženy, jsme schopny vést tuto zemi a podporovat ji v rozkvětu stejně dobře jako prezident Lula, muž, který si získal místo v srdcích všech Brazilců,“ pronesla na svém posledním předvolebním mítinku.

Poslední předvolební průzkumy odhadují preference Rousseffové na 51 procent. Pokud se pro ni skutečně rozhodne nadpoloviční většina Brazilců, bude o příštím prezidentovi rozhodnuto v prvním kole voleb. V opačném případě se 31. října uskuteční kolo druhé.

mra s využitím agentur, TN.cz