Co se stalo s prezidentským Tu-154? Pilot v mlze přistál, kde neměl

Havárie letounu Tupolev 154, ve kterém zemřel i polský prezident Lech Kazcyński, je tragédií. Co je její příčinou?

Havárii letounu, při které zemřel polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 osob, mohl zavinit pilot svým chybným úsudkem. V sobotu to prohlásil mluvčí vlády smolenské oblasti, kam letoun spadl.

"Pilotovi bylo doporučeno, aby přistál v Minsku, ale on se rozhodl přistát ve Smolensku," uvedl mluvčí Andrej Jevsejenkov. "Běloruské úřady varovaly pilota Tu-154 před nepřízní počasí,“ řekl zástupce běloruských vzdušných sil.

Letoun Tupolev Tu-154 havaroval po několika nezdařených pokusech o přistání poblíž vojenského letiště ve Smolensku. Viditelnost zhoršovala hustá mlha.

Jevsejenkova slova potvrdil i první zástupce velitele vzdušných sil Ruska Alexandr Aljošin. Podle něj pilot ignoroval několik výzev ruského řízení letového provozu, aby na letišti Severnyj u Smolensku nepřistával. Věž dokonce polskému pilotovi nařídila, aby přerušil přistávací manévr a uvedl letadlo znovu do horizontální polohy.

"Místo toho vedoucí řízení letového provozu zjistil, že letadlo ve vzdálenosti asi 2,5 kilometru od ranveje zahájilo strmé klesání ve zvýšené rychlosti," uvedl Aljošin.

Podle něj věž několikrát posádce polského stroje navrhovala jiná letiště k přistání. Letiště u Smolensku bylo totiž kvůli mlze uzavřeno.
 

V Minsku pilot nepřistál

Jako ideální se podle Aljošina jevil Minsk, pilot však výzvy ruské věže ignoroval. "Pokračoval v klesání, což naneštěstí skončilo tragédií," uzavřel.

Pravdou ale zůstává, že letiště s dráhou dlouhou 2500 metrů není přizpůsobeno k přistání za mlhy.
 

ČTĚTE TAKÉ:

ON-LINE: Polský prezident je mrtev. Zahynul s elitou svého národa při nehodě v Rusku

VIDEO: Smrt Kaczyńského v polské televizi oplakali v přímém přenosu

VIDEO: Poláci vyšli do ulic, truchlí a vzdávají hold svému prezidentovi

VIDEO: Lech Kaczyński byl v dětství hercem

Cestující mířili do Katyně, kde se měli zúčastnit vzpomínkové obřadu při příležitosti výročí zavraždění asi 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a kleriků sovětskou armádou.

Na palubě letounu byl polský prezidentský pár, vicemaršálek Sejmu Jerzy Szmajdziński, šéf Polské národní banky Sławomir Skrzypek, ombudsman Janusz Kochanowski, šéf Institutu národní paměti Janusz Kurtyka, bývalý prezident Polska v exilu v letech 1989 až 1990 Ryszard Kaczorowski a náčelník generálního štábu polské armády Francizsek Gagor.
Prezidenta doprovázeli i představitelé církve, novináři a pozůstalí obětí katyňského masakru.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci na tragédii ustanovil speciální vyšetřovací komisi, která se bude zabývat příčinami nehody. Šéfem komise bude ruský premiér Vladimir Putin.

Rusko-polská nevraživost a otazníky minulosti

I když to vypadá, že Rusové nemají na tragédii žádný podíl, obyčejným Polákům to těžko někdo vysvětlí. Až příliš bolestná je pro ně ztráta z dob druhé světové války, kdy Sověti pod vedením diktátora Stalina provedli masovou genocidu polských vojáků. Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22 tisíc Poláků. Kromě vysokých důstojníků byli mezi oběťmi také intelektuálové, policisté a další. Mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů.

Poláci mají v živé paměti leteckou tragédii předsedy polské exilové vlády Wladyslava Sikorského. Ten zemřel 4. července 1943 u Gibraltaru, když se letoun zřítil do moře. Poláci nevylučují, že Sikorski byl pro Stalina nepohodlný a tak byl odstraněn, aby nebránil spojeneckým plánům.