Myšlenka na hraný seriál inspirovaný reportážemi o Berdychově gangu se zrodila už při natáčení příspěvků do pořadu Na vlastní oči. První díl nového seriálu Expozitura uvidíte už ve středu 7. září. Co o seriálu prozradili jeho autoři, Josef Klíma a Janek Kroupa.
V minulosti se u nás nikdy nespojili vysoce postavení policisté a zločinecké podsvětí tak, že by vytvořili organizovaný a zdánlivě neprůstřelný gang. Policisté vytipovali oběti a zločinci je oloupili (případně se oběti přímo ztratily).
Policisté, kteří trestnou činnost vyšetřovali, měli pod kontrolou, aby se pravý pachatel nenašel. Přesto dva kolegové (muž a žena), stojící na straně zákona, postupně tento komplot odhalili a potají se jim podařilo nasbírat dostatek důkazů, aby mohli být viníci usvědčeni a odsouzeni k poměrně vysokým trestům.
Dobro zvítězilo nad zlem, tak jako ve skutečném filmu, a expozitura, oddělení, elitního policejního sboru, kde ke zločinům docházelo, byla zrušena… To je realita.
A jejím odrazem je právě seriál Expozitura! Přinášíme vám dva rozhovory. Scenáristé Josef Klíma a Janek Kroupa v nich vyprávějí o okolnostech vzniku seriálu... První odpovídá doyen scenáristického dua, Josef Klíma:
Každá činnost mívá zpravidla spouštěcí činitel. Co jím bylo v případě Expozitury a jak dlouho jste pracovali na scénáři?
Spouštěcím ventilem byl seriál reportáží o Berdychově gangu, který Janek kroupa točil pro pořad Na vlastní oči. Uvědomili jsme si, že to nejsou jen krimi příběhy, ale zároveň tradiční konflikt dobra a zla, který nemusíme vymýšlet, protože se přímo odehrál.
Seriál je vaším společným dílem s Jankem Kroupou. Kdo z vás dvou byl při práci větší realista a kdo naopak odvážnější snílek?
Těžko říct. Janek víc dodával zápletky a já je spíš víc zpracovával. Oba jsme se přitom snažili co nejvíce držet reálií, které jsme znali ze své novinářské praxe.
S kolegou Kroupou jste zpracovali mnohem víc témat a lidských příběhů, než se v seriálu skutečně objevilo. Nebylo těžké vybrat ty "pravé"?
Nebylo to tak těžké, protože ne každý příběh se hodí pro fiktivní zpracování. Spíš když člověk pracuje s realitou pro fiktivní zpracování, kombinuje jak zápletky, tak charaktery. Od všeho kousek a ještě fabulovat.
ČTĚTE TAKÉ:
KDO JE KDO v novém seriálu Expozitura? Seznamte se s postavami
Při práci tohoto druhu se v podstatě neustále brodíte bahnem lidské společnosti. Nemáte už toho někdy plné zuby?
Mám. Proto jsem se už před lety rozhodl, že si budu hlavně vybírat příběhy s tzv. kladným hrdinou. To znamená někým, kdo se dostal do problémů bez vlastního přičinění, je to slušný občan a instituce, které by se ho měly zastat proti lumpům, totálně zklamaly. Pak aspoň vím, že za někoho můžu bojovat, a nelámu si hlavu, zda jen nezobrazuji příběhy, v nichž jsou jen větší či menší lumpové. A průběžně se čistím. Hlavně muzikou, kterou hraju v poslední době s kapelou.
ČTĚTE TAKÉ:
EXPOZITURA: Naučila jsem se STŘÍLET, říká Hana Vagnerová
EXPOZITURA: Taková role se prostě neodmítá, říká Robert Jašków
S Jankem často trávíte víc času než se svými nejbližšími. Nejdete si už někdy na nervy?
Jdeme. Ale to je takový průvodní jev intenzivní spolupráce, už to bereme oba jako nutné zlo a snažíme se aspoň minimalizovat body střetů. Ale pamatuju si, jak jednou v noci Janek mlátil rukou do futra u střižny a litoval, že ho doma učili, aby starší nebil – a taky jak jsem jednou já vysklil ve vzteku dveře u redakce Na vlastní oči, když mě rozčílil. Ale stejně jsme si souzeni, protože naše cesty se už několikrát formálně rozešly a zase jsme nakonec skončili ve stejném pořadu.
Expozitura je inspirována skutečnými událostmi. Myslíte, že se v ní aktéři kauzy Berdychova gangu poznají?
My doufáme, že ne.
Nebojíte se pomsty?
My doufáme, že nemusíme.
Janek Kroupa: Všechny případy v Expozituře se staly!
Scénář k seriálu Expozitura jste psal společně s kolegou Klímou. Jak dlouho scénář vznikal? A nebyly mezi vámi tvůrčí spory?
Scénář samotný vznikal rok. Reportérsky ale mnohonásobně déle. Případy, které popisujeme, jsme si nevymýšleli, ale jako novináři jsme na nich pracovali. Spory mezi námi byly, jsou a budou. Ale pořád jsme kamarádi a kolegové.
Expozitura je seriál inspirovaný skutečnými událostmi. Do jaké míry odpovídají exteriéry, postavy i dějová linie reálným kauzám?
Všechny případy se staly. Jen někdy jiným lidem a za trochu jiných okolností. Příběhy jsou na motivy těch skutečných. S realitou v příběhu jsme ale měli neustálý problém. Pravda je totiž ve filmu někdy příliš nepravděpodobná. Ve scénáři jsme se vyhýbali náhodám, řešení našich zápletek je přísně logické. To v reálném životě nebývá.
Sice jste ostřílený novinář, ale nebál jste se přece jen, že by vám mohl seriál způsobit problémy u zločineckých skupin?
Bál a bojím. Zejména proto, že právě v těchto dnech z vězení vycházejí lidé, na základě jejichž příběhů je seriál postavený. Nemyslím, že je to potěší. V seriálu totiž člověk občas může napsat i věci, které sice ví, ale dokázat by je bylo obtížné...
Jak vůbec zvládáte reportérskou práci tohoto druhu? Co na to říká vaše rodina?
Nezlobte se, ale o svých blízkých z důvodů jejich bezpečí nikdy nemluvím. Práci ale snad zatím zvládám.
Formát seriálu nepatří mezi ty klasické. Protíná se zde několik linií. Inspirovali jste se nějakými zahraničními kriminálními seriály?
Ano. Chtěli jsme napsat něco lepšího.
Jak se vám spolupracovalo s režiséry seriálu Petrem Kotkem a Ivanem Pokorným? Vystihli váš scénář tak, jak jste si představovali?
V zásadě dobře. Naslouchali, ale hádali se s námi. Viděli film a my realitu. Naše spory s nimi mírnil (a jak to chodí, dostával vynadáno z obou stran) dramaturg Petr Bok, který má na tom, jak seriál nakonec dopadl, velkou zásluhu.
Spolupracovali jste při natáčení nebo tvorbě scénáře se skutečnými kriminalisty?
Při psaní vlastně ne. Postavy policistů jsou ale také na motivy skutečných postav, které dobře známe. Při samotném natáčení si režiséři na plac brali policisty, aby kupříkladu policejní zásahy odpovídaly tomu, jak skutečně probíhají.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz